Ukončení pracovního poměru na dobu určitou a nárok na nemocenskou

Dobrý den, pracuji na pracovní poměr na dobu určitou, která končí 31. 12. 2021.

Chci se zeptat, jaké by byly podmínky vyplácení nemocenských dávek v případě, že bych nastoupila na neschopenku po ukončení pracovního poměru, tj. 1. 1. 2021 (nebo asi spíše od 3. 1. 2021)?

Případně – byl by rozdíl, pokud bych na neschopenku nastoupila ještě před skončením pracovního poměru? Někdy poslední týden před koncem smlouvy na dobu určitou?

Jedná se mi o to, že jsem těhotná, další pokračování zaměstnavatel nechce povolit vzhledem k tomu, že se jedná o fyzicky náročnější práci. Já samozřejmě zase nechci přijít o peníze.

Je pravda, že mám nárok na plnou nemocenskou, i když jdu na neschopenku až po skončení zaměstnání?

Děkuji moc za odpověď!

Dotaz poslal/a: Kamila B., 1.12.2021 7:16

Odpověď:

Ing. Petra Měkotová
Ing. Petra Měkotová 1.12.2021 16:53 napsal/a:
 

Dobrý den,

Nárok na nemocenské dávky vám vzniká, i když je pracovní neschopnost (neschopenka), zahájena až po skončení zaměstnání.

Pro nárok na nemocenské dávky, je zde ochranná doba 7 kalendářních dní, od ukončení pracovního poměru. Pokud je neschopenka zahájena během těchto 7 dní, tak je nárok na nemocenskou.

Viz zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo 187/2006 Sb., paragraf 15, odstavec 1:

§ 15

(1) Nemocenské náleží též, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti (§ 57) nebo k nařízení karantény (§ 105) došlo po zániku pojištění v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo.

Pozor ale na to, že to tato ochranná doba, se týká pouze nemocenských dávek. Ty jsou vypláceny státem (ČSSZ) od 15 dne pracovní neschopnosti.

Prvních 14 dní neschopenky, vám zaměstnavatel platí náhradu mzdy za nemoc. Tato náhrada je ale vyplácena jen v době, kdy jste zaměstnanec (během trvání pracovního poměru).

Pokud je neschopenka zahájena až po skončení zaměstnání, tak bohužel prvních 14 dní nic nedostanete. Nejste už zaměstnancem, takže zaměstnavatel už nemá povinnost, platit vám náhradu mzdy. V takovém případě dostáváte nemocenskou až od 15 dne.

Z finančního hlediska, by pro vás tedy mělo být zřejmě nejvýhodnější, abyste pracovní neschopnost zahájila nejpozději 14 dní, před ukončením pracovního poměru, který máte na dobu určitou do 31. 12. 2021. Tj. na neschopenku byste měla jít nejpozději 18. 12. 2021.

Pak by vám zaměstnavatel zaplatil náhradu mzdy za prvních 14 dní, a následně byste dostávala nemocenské dávky. Neměla byste tam žádný „výpadek“ příjmu.

Náhrada mzdy je ale pochopitelně nižší než běžná mzda (je to 60% z redukovaného průměrného hrubého hodinového výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí). Takže pokud budete posledních 14 dní v zaměstnání na neschopence, tak budete mít i adekvátně nižší výplatu za prosinec.

Záleží tedy i na tom, kolik je vaše hrubá mzda (nebo zde mohou být i další faktory, jako jsou různé výkonnostní příplatky, bonusy odměny apod.). Vzhledem k tomu, jak jsou nastaveny redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy za nemoc, může být rozdíl mezi běžnou výplatou a náhradou mzdy, poměrně hodně výrazný.

 

Zařazeno v: , , , , , , , , ,