OSVČ vs. OBZP těsně před nástupem na mateřskou (s pokrytým nemocenským pojištěním)

Dobrý den,

Pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM, "mateřská"), musí být splněny příslušné podmínky.

První podmínkou je minimální doba účasti na nemocenském pojištění, alespoň 270 dní za poslední dva roky, před začátkem PPM. Pro OSVČ je pak doplňující podmínkou, že nejméně 180 dní účasti na nemocenském pojištění, musí být v posledním roce, před začátkem PPM.

Druhou podstatnou podmínkou, je účast na nemocenském pojištění v době začátku PPM (což je v době 6 – 8 týdnů před porodem). Nebo být alespoň v ochranné době.

Ochranná doba plyne z každé pojištěné činnosti (tj. jak ze zaměstnání, tak z podnikání). Je pouze několik výjimek – viz odstavec 4, paragraf 15, zákon o nemocenském pojištění. Ty se vás ale zřejmě netýkají.

Maximální délka ochranné doby, je 180 dní. Pokud si nyní platíte nemocenské pojištění jako OSVČ, alespoň po dobu 6 měsíců (minimálně 180 kalendářních dní), pak máte po skončení/přerušení podnikání ochrannou dobu 180 dní.

Pokud chcete 2 měsíce před porodem přerušit podnikání, pak se vám to kryje se začátkem PPM – ta může začít již od začátku 8 týdne před plánovaným termínem porodu. Tj. mohla byste si vyřídit rovnou PPM.

Pokud byste chtěla přerušovat podnikání ještě delší dobu, před porodem, pak by to mělo být také možné.

Pokud podnikáte (a platíte si nemocenské pojištění), po dostatečně dlouhou dobu, abyste splňovala 270 dní za poslední 2 roky a 180 dní za poslední rok (posuzuje se posledních 12/24 měsíců předcházejících začátku PPM), pak byste při nástupu na PPM měla být v ochranné době, a měla byste mít nárok na PPM.

Výpočet PPM, vychází z denního vyměřovacího základu, který se zpravidla určuje z posledních 12 měsíců.

To, že byste třeba 2 měsíce před porodem byla „nezaměstnaná“ (po přerušení podnikání, nemusíte být jen OBZP, ale můžete mít nárok i na podporu v nezaměstnanosti od Úřadu práce), nemá na výpočet PPM žádný negativní vliv. Vycházelo by se z vyměřovacího základu z doby, kdy jste si platila nemocenské pojištění.

Pozor jen na to, že pro OSVČ vychází PPM zpravidla jen velmi nízká. Záleží na tom, v jaké výši platíte nemocenské pojištění (resp. na tom, jaký je vyměřovací základ). Při placení jen minimálního nemocenského pojištění, což je aktuálně 147 Kč měsíčně, vychází PPM na cca 4860 Kč měsíčně (za 30 dní).

Co se týká možnosti volby výše rodičovského příspěvku, tak tam to nikdy není „automaticky“ na 3 roky.

Rodičovský příspěvek, je ve výši 300 000 Kč (resp. 450 000 Kč u dvojčat). Je možné, že se bude v roce 2023 zvyšovat.

Možnost volby měsíční částky, je spojena s nárokem na PPM. V případě, že máte nárok na PPM, pak si můžete zvolit měsíční rodičovský příspěvek, až do výš 30 násobku denního vyměřovacího základu pro PPM. Teoretické maximum, je v roce 2022 ve výši 47 700 Kč měsíčně.

Pokud je ale 30 násobek denního vyměřovacího základu nižší než 13 000 Kč (nebo pokud není vůbec nárok na PPM), tak můžete mít maximálně 13 000 Kč měsíčně (dříve to bylo 10 000 Kč měsíčně, od července 2022 se to zvýšilo). Pak může celý rodičovský příspěvek vyčerpat za 23 měsíců. Ve spojení s případnou mateřskou (28 týdnů) to vychází na cca 30 měsíců (tj. cca 2,5 roku).

Neplatí tedy, že by nebylo možné mít kratší rodičovskou než 3 roky. Kdysi dávno, byla v některých případech rodičovská automaticky na 4 roky, to už je ale poměrně dost dávno. Další věc je tak, že rodičovská dovolená, je maximálně do 3 roků dítěte (to se vás ale netýká, protože nejste zaměstnanec). U rodičovského příspěvku si můžete zvolit délku sama (při nízké PPM by to bylo minimálně zmíněných cca 23 měsíců, maximálně do 4 roků dítěte).

Vyšší rodičovský příspěvek (než 13 000 Kč měsíčně), je případně možné získat i na základě toho, že v žádosti o RP, bude doložen příjem otce dítěte (pokud otec dítěte splňuje podmínky pro volbu vyšší částky RP).