Těhotenství na Úřadu práce – jak získat nárok na mateřskou?

Dobrý den,

Nejprve k té ochranné lhůtě. Ochranná doba - až 180 dní, pro nárok na mateřskou (PPM), po skončení zaměstnání (poslední nemocensky pojištěné činnosti), se na vás vztahuje pouze v případě, že těhotenství začalo ještě v průběhu tohoto zaměstnání.

Pokud jste otěhotněla (termín početí), až v době, kdy jste byla na Úřadu práce, pak by zde žádná ochranná doba nebyla.

Ochranná doba je až 180 dní, přičemž během této lhůty, musí dojít k nástupu na mateřskou. To je v době 6 – 8 týdnů před očekávaným termínem porodu.

Pokud byste začala podnikat jako OSVČ, a začala si platit i nemocenské pojištění, pak je nutné, abyste si jako OSVČ, platila nemocenské pojištění alespoň 180 dní (cca 6 měsíců), jinak by vám nárok na PPM nevznikal.

Obecně platí, že pro nárok na PPM je nutná účast na NP, v rozsahu alespoň 270 dní za poslední dva roky (to splňujete díky předchozímu zaměstnání).

Pro OSVČ je zde ale doplňující podmínka, že alespoň 180 dní, musí být v posledním roce – viz zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo 187/2006 Sb., paragraf 32, odstavec 3:

(3) Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství osoby samostatně výdělečně činné je kromě splnění podmínky účasti na pojištění podle odstavce 2 účast na pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné podle § 11 po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby stanovené podle § 34 odst. 1. Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství zahraničního zaměstnance je kromě splnění podmínky účasti na pojištění podle odstavce 2 účast na pojištění jako zahraničního zaměstnance podle § 10 odst. 7 po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby stanovené podle § 34 odst. 1.

Podnikání (placení nemocenského pojištění), byste tedy musela zahájit dostatečně brzy, abyste v době 6 – 8 týdnů před porodem, tuto podmínku splňovala. Nemocenské pojištění se nedá doplatit zpětně.

Alternativně můžete nastoupit do nějakého zaměstnání. I kdybyste v něm pracovala jen kratší dobu, je možné, že po jeho skončení by vám již vycházela ochranná doba tak, aby vám vznikl nárok na PPM.

Rozhodným obdobím pro výpočet výše mateřské (PPM), resp. pro stanovení příslušného denního vyměřovacího základu, je zpravidla posledních 12 kalendářních měsíců. Jsou ale i další možnosti – podrobněji viz Zákon o nemocenském pojištění, paragraf 18

§ 18 DENNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD

(1) Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, pokud se dále nestanoví jinak; jsou-li v rozhodném období vyloučené dny (odstavec 7), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Denní vyměřovací základ se zaokrouhluje s přesností na 2 platná desetinná místa.

(2) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž tato osoba zaplatila pojistné na pojištění. Do úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění podle věty první se zahrnují i ty vyměřovací základy, z nichž nebylo odvedeno pojistné z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu; do úhrnu měsíčních vyměřovacích základů podle věty druhé se zahrnují jen ty měsíční vyměřovací základy, z nichž bylo odvedeno pojistné v souladu se zvláštním právním předpisem.

(3) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.

(4) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla.

(5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v tomto kalendářním měsíci. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v tomto kalendářním měsíci.

(6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.

Pokud by vám vznikal nárok na mateřskou (PPM), jako OSVČ, tak nemusíte podnikání přerušovat. Po dobu čerpání PPM, ale nesmíte podnikatelskou činnost osobně vykonávat – viz paragraf 16, Zákon o nemocenském pojištění:

§ 16 Pojištěnec nemá nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, otcovské a ošetřovného za dobu, po kterou

a) vykonává v pojištěné činnosti, ze které tyto dávky náleží, práci nebo osobně vykonává samostatnou výdělečnou činnost,