Konec nemocenské – prodloužení neschopenky nebo podpora v nezaměstnanosti?

Dobrý den, můj příběh je složitý.

Onemocněla jsem vážnou nemocí a přišla o práci – ve zkratce. Je mi 43 let.

Na neschopence jsem od září 2022. Ke konci roku 2022 mi nebyla prodloužena smlouva na dobu určitou. Nyní pokračuji v neschopence, kterou mohu mít do konce srpna. Předtím jsme byla trvale v pracovním poměru.

Ani po této době, ale nebudu moci nastoupit do žádného zaměstnání ze zdravotních důvodů.

Nyní mám invalidní důchod I. stupně, který je již od ledna na přezkoumání, s tím, že mi má být zřejmě odebrán úplně.

Potřebuju poradit co dál, jaké mám možnosti, abych nezůstala bez příjmů?

Mohu žádat například o delší nemocenskou nebo o podporu (z čeho by se tady počítala?).

Děkuji za odpověď

Dotaz poslal/a: Markéta, 05.05.2023 10:20
Ing. Petra Měkotová
Ing. Petra Měkotová 06.05.2023 6:45 napsal/a:

Dobrý den,

Na nemocenské dávky, během pracovní neschopnosti, je nárok maximálně po dobu 380 dní, od začátku neschopenky. Tato základní podpůrčí doba nemocenské, může být případně prodloužena.

O prodloužení nároku na nemocenskou si budete muset požádat (viz žádost o prodlužení na webu ČSSZ). Prodlužuje se maximálně o 3 měsíce. Prodloužení je ale možné i opakovaně – maximálně ale o 350 dní.

Na prodloužení podpůrčí doby není nárok „automaticky“. Bude se tím zabývat posudkový lékař, který bude hodnotit zdravotní stav. Jednou z podmínek pro prodloužení podpůrčí doby nemocenského, je předpoklad, že u vás dojde v dohledné době k uzdravení (nabytí pracovní schopnosti – nemusí to být schopnost výkonu původní práce, ale i nějaké jiné).

Viz paragraf 27, zákon o nemocenském pojištění:

§ 27

Po uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26 se nemocenské vyplácí na základě žádosti pojištěnce po dobu stanovenou v rozhodnutí orgánu nemocenského pojištění podle vyjádření lékaře orgánu nemocenského pojištění, který vyplácí nemocenské, pokud lze očekávat, že pojištěnec v krátké době, nejdéle však v době 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26, nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti; takto lze postupovat i opakovaně, přičemž při jednotlivém prodloužení výplaty nemocenského nesmí být doba tohoto prodloužení delší než 3 měsíce. Nemocenské lze podle věty první vyplácet celkem nejdéle po dobu 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26.

Pokud by vám byla ukončena pracovní neschopnost, tak následně můžete být evidována na Úřadu práce.

Doba v pracovní neschopnosti (po skončení zaměstnání, kdy jste měla nárok na nemocenské dávky), se pro účely podpory v nezaměstnanosti, započítává jako „náhradní doba zaměstnání“.

Na podporu v nezaměstnanosti, tedy může být nárok i po skončení dlouhodobé neschopenky. Podpora pak ale vychází poměrně nízká.

Pokud se uchazeč o zaměstnání neeviduje na Úřad práce ihned po skončení zaměstnání, ale až po skončení pracovní neschopnosti – tj. jako poslední činnost se nedá hodnotit zaměstnání, ale pouze náhradní doba, pak se výpočet podpory odvíjí od průměrné mzdy v ČR.

Průměrná mzda v ČR pro výpočet podpory v nezaměstnanosti, je v roce 2023 stanovena na 39 306 Kč. Po skončení neschopenky, může být nárok na tuto minimální podporu:

  • První dva měsíce je to 15% = 5 896 Kč
  • Další dva měsíce je to 12% = 4 717 Kč
  • Poslední měsíc je to 11% = 4 324 Kč

Na Úřadu práce, ale můžete být evidována pouze jako uchazeč o zaměstnání. Tedy až po skončení neschopenky (v době pracovní neschopnosti vás ÚP nemůže zaevidovat). A pouze za předpokladu, že budete hledat nové zaměstnání.

Na podporu v nezaměstnanosti, může mít nárok pouze uchazeč o zaměstnání, který následně musí plnit příslušné povinnosti – aktivní hledání nové práce, povinnost chodit na schůzky na ÚP, povinnost reagovat na nabídky pozic od Úřadu práce, nebo podstoupit nabízenou rekvalifikaci apod.

Pokud by vám zdravotní stav neumožňoval plnit povinnosti spojené s evidencí na Úřadu práce, pak nárok na podporu nevznikne. V takovém případě může případně vznikat na dávky pomoci ve hmotné nouzi (příspěvek na živobytí a jiné). O nároku a výši částky rozhoduje více faktorů. Hmotná nouze se také vyřizuje na Úřadu práce. Může být nárok (již nyní) i na běžné sociální dávky, jako je například příspěvek na bydlení.

 

Zařazeno v: , , , , , , , , , , ,

 

Další dotazy ze sekce Pracovní neschopnost a nemocenská:

Těhotenství – ukončení zaměstnání dohodou a neschopenka

-

Dobrý den, mám měsíc po zkušební době a se svým zaměstnavatelem jsme se dohodli, že koncem května odejdu z práce na dohodu. Že ukončím pracovní poměr. Měla jsem jít poslední 3 dny, ale musela jsem z práce odejít k doktorovi,  protože jsem nedávno zjistila těhotenství a začala mít problémy. Následně si mě v nemocnici nechali […]

Zobrazit odpověď

Neprodloužená nemocenská a žádost o invalidní důchod

-

Končí mi nemocenská 16. 5. 2023 a prodloužení mi bylo zamítnuto a navrženo, ať si požádám o invalidní důchod. To jsem udělala, ale než mi dojde rozhodnutí o ID, budu bez finančních prostředků jen s platem manžela. Potřebuji poradit jak dál. Jestli ukončit pracovní poměr i když zaměstnavatel se mnou dále počítá anebo se přihlásit […]

Zobrazit odpověď

Nárok na další nemocenskou (placenou neschopenku) po skončení podpůrčí doby

-

Dobrý den, tento měsíc mi bude končit neschopenka, která je už neplacená. A hned se mi vystaví nová z gynekologie. Když už mi skončila podpůrčí doba, ta nová neschopenka bude opět neplacená? Děkuji

Zobrazit odpověď

Dlouhodobé ošetřovné – na co mám nárok po 90 dnech?

-

Dobrý den, mám od 10. 3. 2023 na maminku zařízeno dlouhodobé ošetřování, do práce nechodím, protože maminka má zavedený peg, a já ji musím od 7 hodin do 22 hodin, každé 3 hodiny dávat výživu, vodu, a prášky které drtím a dávám pegem. Chci se zeptat, jsem syn, mám nárok na 90 dní, ale jestli […]

Zobrazit odpověď