Výpočet mateřské po neschopence a přechodu na výběr dovolené

Dobrý den,

Výpočet „mateřské“ (PPM, peněžité pomoci v mateřství) se zpravidla provádí z posledních 12 měsíců před zahájením PPM. Měsíc, ve kterém je PPM zahajována se pak ji ž do výpočtu nezahrnuje. Pouze v případě, že byste v posledním zaměstnání pracovala kratší dobu (než 12 měsíců), pak by se výpočet prováděl z kratší doby.

Výpočet PPM se pak provádí z hrubého příjmu. Velmi zjednodušeně to funguje tak, že se spočítá váš celkový hrubý příjem za posledních dvanáct měsíců. Do něj se započítá jak výplata, tak i případná náhrada mzdy za dovolenou. Naopak nemocenské dávky, které dostáváte během pracovní neschopnosti, se do tohoto celkového příjmu nezapočítávají.

Tento celkový příjem se pak dělí počtem dní. Standardně by to za 12 měsíců bylo 365 dní. Ale opět - dny, kdy jste v pracovní neschopnosti, spadají mezi tzv. „vyloučené dny“. Takže se váš celkový příjem bude dělit menším počtem dní než je 365. Výsledkem je pak denní vyměřovací základ, se kterým se dále pracuje (dochází k redukci atp.).

Viz zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo 187/2006 Sb., paragraf 18:

§ 18

(1) Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, pokud se dále nestanoví jinak; jsou-li v rozhodném období vyloučené dny (odstavec 7), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Denní vyměřovací základ se zaokrouhluje s přesností na 2 platná desetinná místa.

(2) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž tato osoba zaplatila pojistné na pojištění. Do úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění podle věty první se zahrnují i ty vyměřovací základy, z nichž nebylo odvedeno pojistné z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu); do úhrnu měsíčních vyměřovacích základů podle věty druhé se zahrnují jen ty měsíční vyměřovací základy, z nichž bylo odvedeno pojistné v souladu se zvláštním právním předpisem1).

(3) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.

To jestli je pro vás výhodnější pracovní neschopnost nebo dovolená = náhrada mzdy za dovolenou u vás bude určitě vyšší než nemocenské dávky. Takže tam se vám určitě vyplatí, abyste byla spíše na dovolené než v pracovní neschopnosti.

Co se týká vlivu na výši PPM, vzhledem k tomu, že náhrada za dovolenou se počítá na základě průměrného příjmu za předchozí období, tak myslím, že to že byste byla nějakou dobu před zahájením „mateřské“ na dovolené, by nemělo mít nějaký negativní vliv na výši PPM.

Pokud byste byla až do zahájení PPM na nemocenské, tak by se jej výše odvíjela z příjmů před zahájením pracovní neschopnosti. Pokud byste před zahájením PPM čerpala ještě dovolenou, pak by se výše PPM odvíjela z kombinace příjmů před pracovní neschopností a toho, co dostanete během dovolené.

Pokud znáte konkrétní částky, tak si to můžete zkusit spočítat v nějaké online kalkulačce. Nějaký rozdíl tam asi bude, ale myslím, že to bude jen v řádu jednotek, maximálně nízkých desítek korun. V zásadě by v obou případech měla vycházet hodně podobná částka.

Jinak také platí, že s dovolenou to „funguje“ tak, že můžete být v pracovní neschopnosti až do zahájení mateřské. Následně, po skončení mateřské (28 týdnů u jednoho dítěte nebo 37 týdnů při dvou a více dětech), byste nastoupila na řádnou dovolenou, a po jejím skončení by vám začala rodičovská dovolená. Nárok na dovolenou vám totiž vzniká i za dobu, kdy budete na mateřské. Takže pokud byste například v červnu zahájila mateřskou a na ní pak byla cca do konce roku, tak byste měla v zaměstnání nárok na celou dovolenou (4 nebo 5 týdnů, podle toho, jak to máte v pracovní smlouvě).