Neplacené volno a rizikové těhotenství, nemocenská a rodičovský příspěvek

Dobrý den,

Během doby, kdy máte v zaměstnání neplacené volno, vám nevzniká nárok na nemocenské dávky.

V případě, že máte v zaměstnání pracovní volno bez náhrady mzdy, a zahájila byste pracovní neschopnost (neschopenku např. z důvodu rizikového těhotenství), tak nebudete mít nárok na nemocenskou

Viz zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo 187/2006 Sb., paragraf 28:

(5) Nemocenské se nevyplácí zaměstnanci za dobu, po kterou mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu nebo služební volno, za které nebyl poskytnut služební příjem nebo služební plat, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo karanténa byla nařízena nejdříve dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno. Ustanovení věty první neplatí v případě, kdy pojištěnka nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství z žádné pojištěné činnosti, v případě, kdy pojištěnec byl uznán dočasně práce neschopným podle § 57 odst. 1 písm. e) a f) a v případě pracovního nebo služebního volna poskytnutého z důvodů ošetřování nebo péče uvedených v § 39 odst. 1 písm. a) nebo b).

Pokud byste byla na neplaceném volnu, a zjistila, že jste těhotná, tak byste musela jedině zaměstnavatele požádat o předčasné ukončení neplaceného volna. Následně, po skončení neplaceného volna, by vám opět vznikal nárok na nemocenské dávky.

Záleží to na vašem zaměstnavateli. Neplacené volno se sjednává na konkrétní dobu, dohodou mezi vámi a zaměstnavatelem. Tj. neplacené volno končí tak, jak jste se dohodli. Nebo je potřeba se dohodnout jinak (tj. je to o dohodě – zaměstnavatel může souhlasit nebo nemusí).

S nárokem na peněžitou pomoc v mateřství je to jiné. Na tu byste měla mít nárok i po neplaceném volnu v zaměstnání. Tím, že jste stále zaměstnaná, tak byste měla splňovat podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství.

Pokud by vám začátek mateřské (PPM) na druhé dítě spadal do období do 4 roků prvního dítěte, tak by se výše PPM odvíjela od stejného vyměřovacího základu, jako u prvního dítěte.

Viz paragraf 19:

(3) U zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikl nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství; přitom se porovnávají denní vyměřovací základy před jejich úpravou podle § 21.