Okamžitá výpověď v zaměstnání – zaměstnavatel nezaplatil celou mzdu

Dobrý den,

Situace, kdy zaměstnavatel nevyplatí mzdu nebo plat, je jedním ze dvou případů, kdy může dát zaměstnanec okamžitou výpověď „na hodinu“ (druhý případ se týká výpovědi ze zdravotních důvodů).

Základním předpokladem, pro tuto okamžitou výpověď, je že zaměstnavatel nevyplatí mzdu nebo plat (nebo jakoukoliv část mzdy nebo platu).

Okamžitou výpověď z důvodu nevyplacení mzdy, je ale možné podat až ve chvíli, kdy je to 15 dní po splatnosti.

Další věc je ta, že se ze strany zaměstnavatele musí jednat o úmyslné nevyplacení mzdy nebo platu. Nemělo by se jednat jen o nějakou chybu (chybný výpočet mzdy, chyba na straně banky, apod.).

Záleží také na tom, jak máte v zaměstnání domluven termín splatnosti výplaty. Jedna věc je „obvyklý výplatní termín“, kdy vám chodí peníze na účet. Další věc je termín splatnosti – pokud není v pracovní smlouvě dojednáno jinak, pak je mzda (nebo plat) splatná nejpozději do konce následujícího měsíce.

Viz zákoník práce, zákon číslo 262/2006 Sb., paragraf 56:

§ 56 Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem

(1) Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže, 

a) podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce, nebo

b) zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti (§ 141 odst. 1).

(2) Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Pro účely náhrady mzdy nebo platu se použije § 67 odst. 3.

Pak je zde i vaše neschopenka. Uvádíte, že jste momentálně v pracovní neschopnosti. Pokud jste byla v pracovní neschopnosti již v předchozím měsíci (za který vám zaměstnavatel vyplatil jenom část mzdy), pak se nemusí jednat o chybu (nebo o úmyslné nevyplacení mzdy).

Během pracovní neschopnosti, je prvních 14 dní nárok na náhradu mzdy za nemoc, kterou platí zaměstnavatel. Od 15 dne je nárok na nemocenské dávky, které obvykle platí stát (ČSSZ).

Na náhradu mzdy za nemoc (od zaměstnavatele) a i následně na nemocenské dávky je nárok, pokud jsou splněny příslušné podmínky pro nárok na nemocenskou (účast na nemocenském pojištění, nesmí být vyčerpána maximální podpůrčí doba, apod.).

Můžete tedy nastat i situace, kdy jste v pracovní neschopnosti, ale bez nároku na náhradu mzdy za nemoc nebo bez nároku na nemocenské dávky.

Neznám přesně vaši situaci, ale je dost dobře možné, že jste od zaměstnavatele dostala část mzdy za předchozí měsíc, za dobu kdy jste pracovala. Možná jste dostala i náhradu mzdy za nemoc. A ten nevyplacený zbytek mzdy, o kterém píšete, by mohly být nemocenské dávky, které vám teprve bude platit ČSSZ.

Bylo by tedy dobré nejprve kontaktovat zaměstnavatele (mzdovou účetní) a požadovat vysvětlení toho, co přesně vám bylo vyplaceno, a proč je to případně méně, než jste očekávala.

Pokud by se opravdu jednalo o úmyslné nevyplacení části mzdy, pak je možné okamžitou výpověď podat až po 15 dnech od termínu splatnosti (buď 15 dní po skončení následujícího měsíce, za který náleží plat/mzda, nebo 15 dní po jiném termínu splatnosti, který máte dojednaný).

V případě okamžité výpovědi z důvodu nevyplacení mzdy nebo platu, máte nárok na mzdu/plat za 2 měsíce (za dobu, která odpovídá výpovědní době).

Po skončení zaměstnání, byste mohla mít nárok i na podporu v nezaměstnanosti – zde platí standardní podmínky („minimální odpracovaná doba“ 12 měsíců za poslední 2 roky, a další).

Na podporu ale můžete mít nárok až po skončení neschopenky. Během pracovní neschopnosti, vás na Úřadu práce nemohou zaregistrovat jako uchazeče o zaměstnání.