Pracovní úraz – jak se vypočítá doplatek do průměrné mzdy (náhrada za ztrátu výdělku)

Dobrý den,

Obávám se, že trochu „mícháte hrušky s jablky“. Oboje je sice ovoce, ale každé roste na jiném stromě a trochu jinak chutná.

Náhrada mzdy za nemoc (nemocenská od zaměstnavatele za prvních 14 dní), nemocenské dávky (od 15 dne na neschopence) a náhrada mzdy za ztrátu výdělku po dobu pracovní neschopnosti, jsou tři různé věci.

Je také rozdíl mezi průměrnou mzdou, průměrným výdělkem a denním vyměřovacím základem. Další rozdíl je také v tom, co a jak se daní.

Během prvních 14 dní neschopenky, vám platí nemocenskou zaměstnavatel. Jedná se o náhradu mzdy za nemoc, která je 60% z redukovaného průměrného výdělku. Náhrada mzdy za nemoc se navíc platí jen za „pracovní dny“ (za neodpracované hodiny/směny).

Průměrný výdělek pro výpočet náhrady mzdy, se určuje z předchozího kalendářního čtvrtletí, před začátkem neschopenky.

Postup výpočtu průměrného výdělku, je uveden v zákoníku práce – viz paragraf 351 a dále. Pokud by v zaměstnání nebylo odpracováno alespoň 21 dní, pak se namísto průměrného výdělku, použije pravděpodobný výdělek.

Při výpočtu průměrného výdělku, může hrát roli i počet přesčasových hodin, nebo to, zda jste v té době byl například na dovolené nebo měl jinou neschopenku.

Pokud by neschopenka začala v září 2023, pak se bude průměrný výdělek počítat za 2 čtvrtletí (měsíce duben, květen a červen = tj. vždy předchozí ukončené čtvrtletí). Z náhrady mzdy na nemoc, se neplatí sociální a zdravotní pojištění a ani daň.

Nemocenské dávky, které vám platí stát (ČSSZ) od 15 dne na neschopence, jsou nejprve 60% z redukovaného denního vyměřovacího základu. A následně se od 31 dne zvyšují na 66%, a poté od 61 dne na 72%.

Nemocenské dávky se počítají z denního vyměřovacího základu, který se odvíjí od hrubé mzdy. Období, ze kterého se obvykle počítá denní vyměřovací základ, je předchozích 12 měsíců, před začátkem neschopenky.

Pokud by neschopenka začala v září 2023, pak to bude za předchozích 12 měsíců (září 2022 až srpen 2023).

Může to ale být i jiné období - například, pokud jste v posledním zaměstnání nepracoval po celu dobu, tak to bude z kratší doby. Nebo se to vypočítá i jinak, pokud by v zaměstnání nebylo odpracováno alespoň 30 dní. Viz zákon o nemocenském pojištění, paragraf 18.

Nemocenské dávky, jsou placeny za všechny kalendářní dny (včetně víkendu, soboty, neděle nebo i za státní svátek). I nemocenské dávky jsou „čistý“ příjem, neplatí se sociální a zdravotní pojištění ani daň.

Náhrada za ztrátu výdělku po dobu pracovní neschopnosti (v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání), se vyplácí ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem (stejný průměrný výdělek, jako je používá pro výpočet náhrady mzdy) a mezi výší náhrady mzdy za nemoc nebo nemocenských dávek. Viz paragraf 271a, zákoník práce.

Po dobu pracovní neschopnosti (která vznikla jako důsledek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání), tedy máte po celou dobu nárok na průměrný výdělek (průměrný výdělek, ale není průměrná mzda nebo průměrná výplata).

Z náhrady za ztrátu výdělku, se také neplatí sociální a zdravotní pojištění. Platí se ale daň (ta se platí z náhrady za ztrátu výdělku po dobu pracovní neschopnosti, i z náhrady na kterou může být nárok po skončení pracovní neschopnosti). Daň se naopak neplatí z bolestného nebo z kompenzace za ztížené společenské uplatnění.

Ve vašem dotazu, porovnáváte denní vyměřovací základ nemocenské a zmiňujete průměrnou mzdu. Nemáte ale nárok na průměrnou mzdu, ale na průměrný výdělek. A ten se ale počítá jiným způsobem a z jiného období, než denní vyměřovací základ. A také je potřeba zohlednit jiné zdanění.

Podstatné tedy je, jaký vám vychází průměrný výdělek (za kalendářní čtvrtletí před začátkem neschopenky). A jestli vyplacená náhrada za ušlý výdělek, odpovídá rozdílu mezi vyplacenou nemocenskou a tímto průměrným výdělkem.