Podpora v nezaměstnanosti po dlouhodobém marodění v cizině

Dobrý den,

Jednou z hlavních podmínek pro nárok na podporu v nezaměstnanosti je „minimální odpracovaná doba“. Abyste měl nárok na podporu od Úřadu práce, tak musíte mít během posledních 2 roků (posledních 24 měsíců před evidencí na ÚP), alespoň 12 měsíců účasti na důchodovém pojištění.

Jako „odpracovaná doba“ se může počítat práce v zaměstnání, podnikání jako OSVČ, nebo se vám započítá i práce v zahraničí (pokud je to EU nebo některé další země; když je to jiná „cizina“ tak se to započítat nemusí).

Pokud jste byl poslední rok a půl na neschopence, tak tuto základní podmínku nesplňujete. Na to ale zákon pamatuje, a dlouhodobá neschopenka (nebo i další případ jako například mateřská, rodičovská, a jiné), se započítají jako „náhradní doba zaměstnání“.

Na podporu v nezaměstnanosti je tedy nárok i po skončení dlouhodobé neschopenky. Výpočet podpory se pak ale obvykle provádí jinak. A podpora bude jenom minimální.

Pokud vám na podporu vzniká nárok jenom díky započítání náhradní doby zaměstnání (tj. započítáním neschopenky), tak se podpora nepočítá z výplaty (z průměrného měsíčního výdělku), ale z průměrné mzdy v ČR.

A v takovém případě je opravdu nárok jenom na 15% z průměrné mzdy (první dva měsíce), 12% z průměrné mzdy (další dva měsíce) a 11% z průměrné mzdy (zbytek doby – podle věku to je celkem 5, 8 nebo 11 měsíců).

Záleží také na tom, kdy jste podával žádost o podporu v nezaměstnanosti. Jestli to bylo ještě v roce 2023, tak se pro výpočet podpory používala průměrná mzda 39 306 Kč a podpora vychází tak jak uvádíte v dotazu.

Pokud byste si o podporu žádal v roce 2024, tak už by to vycházelo jinak. Od 1. 1. 2024 se pro výpočet minimální podpory používá průměrná mzda 42 427 Kč, a podpora vychází na 6 365 Kč (první dva měsíce), 5 092 Kč (další dva měsíce) a 4 667 Kč (zbytek doby).

Viz paragraf 41, zákon o zaměstnanosti:

(2) Není-li splněna podmínka stanovená v § 39 odst. 1 písm. a) předchozím zaměstnáním, lze tuto podmínku splnit i započtením náhradní doby zaměstnání. Do předchozího zaměstnání se nezapočítává doba důchodového pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (§ 25 odst. 1 a 3) a krátkodobým zaměstnáním. Překrývají-li se doba důchodového pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností a náhradní doba zaměstnání, započítává se do předchozího zaměstnání přednostně doba důchodového pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností.

(3) Za náhradní dobu zaměstnání se považuje doba

g) trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala její účast na nemocenském pojištění podle zvláštního právního předpisu, pokud si tato osoba nepřivodila dočasnou pracovní neschopnost úmyslně a pokud tato dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu.

A dále co se týká výpočtu podpory v nezaměstnanosti - viz paragraf 51, zákon o zaměstnanosti:

(1) Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu, jestliže 

a) splnil podmínku doby předchozího zaměstnání [§ 39 odst. 1 písm. a)] započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání,