Rizikové těhotenství a mateřská dovolená

Dobrý den,

Výpočet výše mateřské (resp. výše peněžité pomoci v mateřství) se odvíjí z poslední pojištění činnosti (tedy zjednodušeně z příjmu z posledního zaměstnání). To, jaká je výše Vaší současné nemocenské, nehraje žádnou roli.

Nejprve ale mezi základní podmínky patří to, že splňujete minimální účast na nemocenském pojištění v rozsahu 270 kalendářních dní. Nevím, zda jste před 1. 10. 2016 pracovala i někde jinde. Do „lhůty“ 270 kalendářních dní se započítávají všechny kalendářní dny. Tedy:

• Od 1. 10. 2015 do 1. 1. 2016 je to 92 dní
• Od 3. 2. 2016 do 29. 2. 2016 je to 26 dní
• Od 1. 3. 2016 do ??

Doba, kdy jste v pracovní neschopnosti se do této lhůty také započítává (jste stále v pracovním poměru). Záleží tedy na tom, kdy budete mít konkrétně termín nástupu na mateřskou (6 – 8 týdnů před porodem). Pokud by nebyla splněna podmínka 270 kalendářních dní účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech, tak nárok na PPM mít nebudete.

Co se týká výpočtu výše PPM, tak zde je rozhodující výše denního vyměřovacího základu tento se určuje takto:

§ 18

(1) Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, pokud se dále nestanoví jinak; jsou-li v rozhodném období vyloučené dny (odstavec 7), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Denní vyměřovací základ se zaokrouhluje s přesností na 2 platná desetinná místa.

(2) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž tato osoba zaplatila pojistné na pojištění. Do úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění podle věty první se zahrnují i ty vyměřovací základy, z nichž nebylo odvedeno pojistné z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu18a); do úhrnu měsíčních vyměřovacích základů podle věty druhé se zahrnují jen ty měsíční vyměřovací základy, z nichž bylo odvedeno pojistné v souladu se zvláštním právním předpisem1).

(3) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.

(4) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla.

(5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního měsíce a pokud zaměstnání netrvalo do konce tohoto kalendářního měsíce, do dne, kterým doba zaměstnání skončila.

(6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.

U Vás by se (pokud budete splňovat ostatní podmínky nároku na PPM), měla výše PPM počítat z posledního zaměstnání.