Rizikové těhotenství a mateřská dovolená

Dobry den, měla bych takový dotaz.

Od 1.10.2015 do 1. 1. 2016 jsem byla zaměstnaná s výplatou 1119,-hrubeho,tento pracovní poměr jsem ukončila a od  3. 2. 2016 jsem zaměstnaná ve firme s hrubým příjmem 29000,-

Od 1.3 jsem bohužel nastoupila na neschopenku (rizikové těhotenství-jsem ve 4 měsíci) chtěla bych se zeptat z čeho a kolik se mi bude počítat mateřská dovolena?

Díky za odpověď

Dotaz poslal/a: Andrea, 02.03.2016 13:17
Bc. Jan Bárta
Bc. Jan Bárta 08.03.2016 10:30 napsal/a:

Dobrý den,

Výpočet výše mateřské (resp. výše peněžité pomoci v mateřství) se odvíjí z poslední pojištění činnosti (tedy zjednodušeně z příjmu z posledního zaměstnání). To, jaká je výše Vaší současné nemocenské, nehraje žádnou roli.

Nejprve ale mezi základní podmínky patří to, že splňujete minimální účast na nemocenském pojištění v rozsahu 270 kalendářních dní. Nevím, zda jste před 1. 10. 2016 pracovala i někde jinde. Do „lhůty“ 270 kalendářních dní se započítávají všechny kalendářní dny. Tedy:

  • Od 1. 10. 2015 do 1. 1. 2016 je to 92 dní
  • Od 3. 2. 2016 do 29. 2. 2016 je to 26 dní
  • Od 1. 3. 2016 do ??

Doba, kdy jste v pracovní neschopnosti se do této lhůty také započítává (jste stále v pracovním poměru). Záleží tedy na tom, kdy budete mít konkrétně termín nástupu na mateřskou (6 – 8 týdnů před porodem). Pokud by nebyla splněna podmínka 270 kalendářních dní účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech, tak nárok na PPM mít nebudete.

Co se týká výpočtu výše PPM, tak zde je rozhodující výše denního vyměřovacího základu tento se určuje takto:

§ 18

(1) Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, pokud se dále nestanoví jinak; jsou-li v rozhodném období vyloučené dny (odstavec 7), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Denní vyměřovací základ se zaokrouhluje s přesností na 2 platná desetinná místa.

(2) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž tato osoba zaplatila pojistné na pojištění. Do úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění podle věty první se zahrnují i ty vyměřovací základy, z nichž nebylo odvedeno pojistné z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu18a); do úhrnu měsíčních vyměřovacích základů podle věty druhé se zahrnují jen ty měsíční vyměřovací základy, z nichž bylo odvedeno pojistné v souladu se zvláštním právním předpisem1).

(3) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.

(4) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla.

(5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního měsíce a pokud zaměstnání netrvalo do konce tohoto kalendářního měsíce, do dne, kterým doba zaměstnání skončila.

(6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.

U Vás by se (pokud budete splňovat ostatní podmínky nároku na PPM), měla výše PPM počítat z posledního zaměstnání.

 

Zařazeno v: , , , , , , , ,

 

Další dotazy ze sekce Mateřská a rodičovská:

Práce na HPP během rodičovské dovolené

-

Dobrý den, jsem momentálně na rodičovské dovolené a stále jako zaměstnanec u firmy, kde jsem pracovala před nástupem na mateřskou a rodičovskou. Dítě dovrší 3 let v dubnu 2023 a já už teď v září nastupuji do práce v jiné firmě. Dítě bylo přijato do školky od září. Jsem povinna dát výpověď ve stávajícím zaměstnání […]

Zobrazit odpověď

Budu mít nárok na mateřskou – podruhé těhotná během rodičovské

-

Dobrý den, chci se zeptat na jednu věc Jsem teď na rodičovské dovolené s dcerou 30. 3. 2020, takže jsou jí 2,5 roků, a rodičák jsem si dala na 3 roky. A teďka jsem zjistila, že jsem po druhý těhotná 14dní. Tak se chci optat, jestli budu mít nárok na mateřskou??? Jinak v práci mám […]

Zobrazit odpověď

Ukončení pracovního poměru dohodou v těhotenství

-

Dobrý den, dne 12. 11. 2022 bych měla nastoupit na mateřskou (termín porodu 7. 1. 2023). Aktuálně jsem zaměstnaná na HPP s pracovní smlouvou na dobu neurčitou. Celkem vážně zvažuji ukončení pracovního poměru dohodou. Moje účetní mi řekla, že pokud ukončíme dohodou ze zdravotních důvodů (pracovní doba je přes noc tudíž nemohu už práci vykonávat), […]

Zobrazit odpověď

OSVČ vs. OBZP těsně před nástupem na mateřskou (s pokrytým nemocenským pojištěním)

-

Dobrý den, chtěla bych se zeptat ohledně nároku na mateřskou a rodičovskou v případě, že před nástupem na mateřskou budu 2 měsíce OBZP. Aktuálně jsem v 6. měsíci těhotenství stále OSVČ a platím si nemocenské pojištění (tzn., mám pokryté nemocenské pojištění po požadovanou dobu), nicméně plánuji pozastavit živnost kvůli poklesu práce a přejít na poslední […]

Zobrazit odpověď