Jak dlouho mohu být na neschopence s nárokem na nemocenskou?

Dobrý den,

Už jsem 7. měsíc v neschopnosti. Je to kvůli otěhotnění a léčbě v Gennetu. A mám dotaz, kdyby se nám teď pokus o otěhotnění podařil, dál bych zůstala v neschopnosti až v podstatě do porodu.

Otázka je zda budu moci být tak dlouho na neschopence a zda mi bude vyplacena dávka v neschopnosti?

A druhý dotaz. Kdybych teď ukončila neschopenku po 7 měsících a šla do práce, za jak dlouho bych mohla jít zase na neschopenku a byla by mi vyplacena dávka?

Děkuji

Dotaz poslal/a: Denča, 20.01.2021 8:49
Ing. Petra Měkotová
Ing. Petra Měkotová 20.01.2021 21:07 napsal/a:

Dobrý den,

Standardní maximálně doba, po kterou vám může být vyplácena nemocenská, je 380 dní (od začátku pracovní neschopnosti).

Pouze v některých případech, může být tato doba prodloužena o dalších (maximálně) až 350 dní. Toto prodloužení se děje po kratších úsecích, a je k tomu potřeba vyjádření posudkového lékaře.

Tj. nedá se přesně říci, za jakých konkrétních podmínek je nárok na nemocenské dávky i po uplynutí doby 380 dní – záleží na individuálním vyhodnocení zdravotního stavu a dalších faktorech. Nebývá to ale příliš časté.

Viz zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo 187/2006 Sb., paragraf 26 a 27:

§ 26

(1) Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 15. kalendářním dnem nařízené karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, pokud nárok na nemocenské trvá až do tohoto dne; podpůrčí doba však trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, pokud se dále nestanoví jinak. V období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 podpůrčí doba začíná 22. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 22. kalendářním dnem nařízené karantény.

§ 27

Po uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26 se nemocenské vyplácí na základě žádosti pojištěnce po dobu stanovenou v rozhodnutí orgánu nemocenského pojištění podle vyjádření lékaře orgánu nemocenského pojištění, který vyplácí nemocenské, pokud lze očekávat, že pojištěnec v krátké době, nejdéle však v době 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26, nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti; takto lze postupovat i opakovaně, přičemž při jednotlivém prodloužení výplaty nemocenského nesmí být doba tohoto prodloužení delší než 3 měsíce. Nemocenské lze podle věty první vyplácet celkem nejdéle po dobu 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26.

Pokud ukončíte aktuální pracovní neschopnost, tak můžete zahájit jinou pracovní neschopnost v podstatě kdykoliv (kdy k tomu bude oprávněný důvod). Ještě ten samý den, následující, atd.

S nárokem na nemocenské dávky je to tak, že u další neschopenky se posuzuje období předchozích 380 dní (od začátku neschopenky). Pokud do tohoto období spadá nějaká jiná pracovní neschopnost, pak se doba v této předchozí pracovní neschopnosti, odečítá od maximální doby 380 dní.

Tj. hypoteticky, pokud jste na neschopence po maximální dobu 380 dní a následně měsíc (30 dní) pracujete a jdete opět na neschopenku, tak máte nárok na nemocenské dávky po dobu jen 30 dní (protože dalších 350 dní spadá do předchozí pracovní neschopnosti).

Na to, aby byl následně nárok opět na plnou maximální dobu 380 dní, je potřeba v zaměstnání pracovat alespoň cca půl roku (190 dní).

Takže pokud byste nyní po 7 měsících (což je cca 210 dní) šla zpět do zaměstnání, tak se vám každý den v zaměstnání připočítává ke zbylé době, z těch maximálních 380 dní. Tj. po 30 dnech v zaměstnání byste měla nárok na nemocenské dávky po dobu cca 170+30 = 200 dní.

(2) Vznikl-li nárok na nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, započítávají se do podpůrčí doby uvedené v odstavci 1 doby předchozích dočasných pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti; tento zápočet se provede i v případě, že předchozí dočasná pracovní neschopnost byla uznána pro jinou pojištěnou činnost. Předchozí období dočasné pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby, i když při nich nemocenské nenáleželo. Věta první a druhá se nepoužije v případě, kdy pojištěná činnost trvala aspoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti.

 

Zařazeno v: , , , , , , , , ,

 

Další dotazy ze sekce Nemocenská:

Neprodloužená nemocenská a žádost o invalidní důchod

-

Končí mi nemocenská 16. 5. 2023 a prodloužení mi bylo zamítnuto a navrženo, ať si požádám o invalidní důchod. To jsem udělala, ale než mi dojde rozhodnutí o ID, budu bez finančních prostředků jen s platem manžela. Potřebuji poradit jak dál. Jestli ukončit pracovní poměr i když zaměstnavatel se mnou dále počítá anebo se přihlásit […]

Zobrazit odpověď

Nárok na další nemocenskou (placenou neschopenku) po skončení podpůrčí doby

-

Dobrý den, tento měsíc mi bude končit neschopenka, která je už neplacená. A hned se mi vystaví nová z gynekologie. Když už mi skončila podpůrčí doba, ta nová neschopenka bude opět neplacená? Děkuji

Zobrazit odpověď

Nemocenská a ukončení zaměstnání ve zkušební době

-

Dobrý den, když ve zkušební době ukončím zaměstnání a jsem toho času zároveň na nemocenské, kdy musím doručit ukončení zaměstnání ve zkušební době písemně zaměstnavateli? Týž den, kdy ukončím pracovní neschopnost, nebo stačí následující den? Omlouvám se, ale nemůžu to nikde dohledat. Děkuji za případnou odpověď

Zobrazit odpověď

Nárok na nemocenskou po skončení pracovního poměru ve zkušební době

-

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jestli mám nárok na vyplácení nemocenské i po skončení pracovního poměru ve zkušební době. Zajímá mě, jestli se na to vztahuje také 7 denní ochranná lhůta, když je to ve zkušební době. K 30. 12. 2022 jsem dostala výpověď ke konci zkušební doby. Hned na začátku nového roku, od […]

Zobrazit odpověď