Jak dlouho mohu být na neschopence s nárokem na nemocenskou?

Dobrý den,

Standardní maximálně doba, po kterou vám může být vyplácena nemocenská, je 380 dní (od začátku pracovní neschopnosti).

Pouze v některých případech, může být tato doba prodloužena o dalších (maximálně) až 350 dní. Toto prodloužení se děje po kratších úsecích, a je k tomu potřeba vyjádření posudkového lékaře.

Tj. nedá se přesně říci, za jakých konkrétních podmínek je nárok na nemocenské dávky i po uplynutí doby 380 dní – záleží na individuálním vyhodnocení zdravotního stavu a dalších faktorech. Nebývá to ale příliš časté.

Viz zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo 187/2006 Sb., paragraf 26 a 27:

§ 26

(1) Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 15. kalendářním dnem nařízené karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, pokud nárok na nemocenské trvá až do tohoto dne; podpůrčí doba však trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, pokud se dále nestanoví jinak. V období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 podpůrčí doba začíná 22. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 22. kalendářním dnem nařízené karantény.

§ 27

Po uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26 se nemocenské vyplácí na základě žádosti pojištěnce po dobu stanovenou v rozhodnutí orgánu nemocenského pojištění podle vyjádření lékaře orgánu nemocenského pojištění, který vyplácí nemocenské, pokud lze očekávat, že pojištěnec v krátké době, nejdéle však v době 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26, nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti; takto lze postupovat i opakovaně, přičemž při jednotlivém prodloužení výplaty nemocenského nesmí být doba tohoto prodloužení delší než 3 měsíce. Nemocenské lze podle věty první vyplácet celkem nejdéle po dobu 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby stanovené podle § 26.

Pokud ukončíte aktuální pracovní neschopnost, tak můžete zahájit jinou pracovní neschopnost v podstatě kdykoliv (kdy k tomu bude oprávněný důvod). Ještě ten samý den, následující, atd.

S nárokem na nemocenské dávky je to tak, že u další neschopenky se posuzuje období předchozích 380 dní (od začátku neschopenky). Pokud do tohoto období spadá nějaká jiná pracovní neschopnost, pak se doba v této předchozí pracovní neschopnosti, odečítá od maximální doby 380 dní.

Tj. hypoteticky, pokud jste na neschopence po maximální dobu 380 dní a následně měsíc (30 dní) pracujete a jdete opět na neschopenku, tak máte nárok na nemocenské dávky po dobu jen 30 dní (protože dalších 350 dní spadá do předchozí pracovní neschopnosti).

Na to, aby byl následně nárok opět na plnou maximální dobu 380 dní, je potřeba v zaměstnání pracovat alespoň cca půl roku (190 dní).

Takže pokud byste nyní po 7 měsících (což je cca 210 dní) šla zpět do zaměstnání, tak se vám každý den v zaměstnání připočítává ke zbylé době, z těch maximálních 380 dní. Tj. po 30 dnech v zaměstnání byste měla nárok na nemocenské dávky po dobu cca 170+30 = 200 dní.

(2) Vznikl-li nárok na nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, započítávají se do podpůrčí doby uvedené v odstavci 1 doby předchozích dočasných pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti; tento zápočet se provede i v případě, že předchozí dočasná pracovní neschopnost byla uznána pro jinou pojištěnou činnost. Předchozí období dočasné pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby, i když při nich nemocenské nenáleželo. Věta první a druhá se nepoužije v případě, kdy pojištěná činnost trvala aspoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti.