Rodičovský příspěvek a neschopenka současně?

Dobrý den,

Nárok na rodičovský příspěvek vám vzniká z důvodu péče o nejmladší dítě do 4 roků v rodině. U rodičovského příspěvku nejsou žádné speciální podmínky. V zásadě jedinou omezující podmínkou je právě možnost dávat dítě do školky/jeslí, která je u dětí do 2 roků omezena na maximálně 46 hodin v měsíci.

Během doby, kdy je vám vyplácen rodičovský příspěvek, můžete pracovat nebo podnikat. A je jedno jestli se jedná o práci na hlavní pracovní poměr nebo nějakou brigádu. Forma práce nebo výše příjmu není nijak limitována.

Pokud souběžně s pobíráním rodičovského příspěvku pracujete, pak vám následně vzniká i nárok na nemocenské dávky nebo třeba na podporu v nezaměstnanosti. Jiná situace by byla, pokud byste nepracovala a byla doma s dítětem na rodičovské dovolené. Pak by nárok na nemocenské dávky nevznikal.

Pokud jste ale zaměstnaná a onemocníte nebo budete mít nějaký úraz, nebo se bude jednat o pracovní neschopnost z důvodu rizikového těhotenství, pak byste měla mít nárok na standardní nemocenské dávky. Tedy za prvních 14 dní (4 – 14 den) na náhradu mzdy od zaměstnavatele a od 15 dne na nemocenské dávky.

Pokud byste dala dítě do jeslí před jeho 2 rokem, a bylo by to na více než 46 hodin za měsíc, pak ano, musela byste to nahlásit, a přišla byste tím o rodičovský příspěvek. Takže je na zvážení zda to tak chcete udělat. S nárokem na nemocenské dávky to ale nijak nesouvisí.

Co se týká výpočtu PPM – zde bude záležet, jestli jste stále zaměstnaná u stejného zaměstnavatele. Standardně se provádí výpočet PPM (resp. denního vyměřovacího základu, od kterého se pak odvíjí výše PPM), z posledních 12 měsíců před měsícem, ve kterém je PPM zahájena.

Pokud by vám nárok na PPM vznikal třeba v březnu 2018, pak by se posuzovalo období březen 2017 – únor 2018. Spočítali by se hrubé příjmy (nemocenské dávky nebo rodičovský příspěvek se nepočítá) a ty by se pak vydělily počtem kalendářních dní (dny v pracovní neschopnosti se také nepočítají). Výsledkem je denní vyměřovací základ.

Pokud byste byla zaměstnána u stejného zaměstnavatele a k zahájení PPM by docházelo do 4 roků věku toho prvního, tak by se takto vypočítaný vyměřovací základ porovnával s tím, ze kterého se určovala PPM u prvního dítěte. A „mateřská“ by se počítala podle toho vyššího – viz paragraf 19, zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo 187/2006 Sb.:

(3) U zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikl nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství; přitom se porovnávají denní vyměřovací základy před jejich úpravou podle § 21.

Pokud ale nejste zaměstnaná u stejného zaměstnavatele, pak by se vycházelo z posledního zaměstnání. Tedy zřejmě z toho, ve kterém nyní zahájíte pracovní neschopnost.