Výpočet nemocenské ve zkušební době

Dobrý den,

Během pracovní neschopnosti máte postupně nárok na dvě různé dávky v souvislosti s nemocenskou.

Nejprve je to náhrada mzdy za nemoc od zaměstnavatele, kterou dostáváte prvních 14 dní za skutečně neodpracované hodiny/směny. Od 15 dne pak máte nárok na nemocenské dávky, které již vyplácí stát (ČSSZ), a jsou za kalendářní dny.

U náhrady mzdy za nemoc od zaměstnavatele a u nemocenských dávek je trochu jiný výpočet.

To, že jste zatím ve zkušební době, a zatím nedostala žádnou výplatu, není až tak podstatné. Na náhradu mzdy i nemocenské dávky máte nárok už jen tím, že jste zaměstnaná (a tím i účastníkem nemocenského pojištění).

Náhrada mzdy za nemoc od zaměstnavatele se počítá na základě průměrné hrubé hodinové mzdy (průměrný výdělek). Ten se obvykle počítá z předchozího kalendářního čtvrtletí.

Pokud jste předchozí kalendářní čtvrtletí neodpracovala celé, pak se případně použije jen část období – od začátku pracovního poměru do konce kalendářního čtvrtletí.

Pokud jste v předchozím kalendářním čtvrtletí neodpracovala alespoň 21 dní, pak se pro výpočet použije pravděpodobný výdělek – tj. může se vycházet i z příjmu, který byste získala, pokud byste pracovala dostatečně dlouhou dobu, přičemž by se mělo přihlížet k tomu, jaký příjem je obvyklý pro danou pracovní pozici na daném pracovišti.

Viz zákoník práce, zákon číslo 262/2006 Sb., paragraf 354 a 355:

§ 354

(1) Není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí. 

(2) Průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období. 

(3) Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí.

§ 355

(1) Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek. 

(2) Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

U nemocenských dávek od 15 dne pracovní neschopnosti je to trochu jinak. Tam výpočet vychází z denního vyměřovacího základu. Ten se obvykle stanovuje na základě posledních 12 měsíců v aktuálním zaměstnání.

Pokud v zaměstnání pracujete kratší dobu, pak se pro stanovení denního vyměřovacího základu použije doba od začátku zaměstnání do konce měsíce, který předcházel měsíci, ve kterém jste onemocněla.

Pokud onemocníte ve stejném měsíci, jako bylo zahájeno zaměstnání, pak je vyměřovací základ vypočítán z pravděpodobného výdělku, nebo se může vycházet i z příjmů v minulosti.

Viz zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo 187/20006 Sb., paragraf 18:

(3) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak. 

(4) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla.

(5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v tomto kalendářním měsíci. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v tomto kalendářním měsíci. 

(6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.