Karanténa po dlouhodobé pracovní neschopnosti (380 dní)

Dobrý den,

Pokud vaše manželka vyčerpala celou podpůrčí dobu 380 dní, tak by záleželo na tom, kdy by jí byla karanténa nařízena. Pokud by to bylo například po 14 dnech zaměstnání, tak by měla nárok na 14 dní nemocenské. Pokud by to bylo třeba po 30 dnech, tak by měla nárok na 30 dní nemocenské, atd.

S nárokem na nemocenskou to funguje tak, že k datu zahájení neschopenky, se posuzuje období předcházejících 380 dní. Pokud v těchto předchozích 380 dnech byla nějaká jiná pracovní neschopnost, tak se odečítá od dostupného limitu 380 dní.

Tj. v den návratu do zaměstnání bude mít „limit“ 0 dní, který se postupně bude zvyšovat. Jakmile odpracuje 190 dní (kalendářních dní), tak bude mít opět nárok na celých 380 dní.

Viz zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo 187/2006 Sb., paragraf 26:

§ 26

(1) Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 15. kalendářním dnem nařízené karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, pokud nárok na nemocenské trvá až do tohoto dne; podpůrčí doba však trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, pokud se dále nestanoví jinak. V období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 podpůrčí doba začíná 22. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 22. kalendářním dnem nařízené karantény.

(2) Vznikl-li nárok na nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, započítávají se do podpůrčí doby uvedené v odstavci 1 doby předchozích dočasných pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti; tento zápočet se provede i v případě, že předchozí dočasná pracovní neschopnost byla uznána pro jinou pojištěnou činnost. Předchozí období dočasné pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby, i když při nich nemocenské nenáleželo. Věta první a druhá se nepoužije v případě, kdy pojištěná činnost trvala aspoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti.

Doba v zaměstnání by pak případně mohla mít vliv i na nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele, během prvních 14 dní neschopenky. V zákoníku práce (zákon číslo 262/2006 Sb., paragraf 192) se hovoří o tom, že náhrada mzdy za dočasnou pracovní neschopnost náleží jen v případě, že jsou splněny podmínky pro nárok na výplatu nemocenských dávek:

§ 192

(1) Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhrada mzdy nebo platu ve dnech podle věty druhé a ve výši podle odstavce 2, pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění.

Tj. opět, nárok na náhradu mzdy by vznikal až poté, co by po skončení aktuální dlouhodobé pracovní neschopnosti, měla v zaměstnání alespoň 14 kalendářních dní.