Dotaz na příspěvek na živobytí při hlášení trvalého bydliště

Dobrý den,

mám nárok na příspěvek na živobytí, pokud jsem hlášený trvale s více občany na virtuálním sídle.

Nevím však počet trvale nahlášených osob. Jsem v současné době bez příjmu. Pokud mám nárok alespoň na existenční minimum, budu rád za informaci.

Co vše budu potřebovat k vyřízení?

Děkuji

Dotaz poslal/a: Lukáš Z., 05.07.2017 11:53
Ing. Petra Měkotová
Ing. Petra Měkotová 06.07.2017 15:17 napsal/a:

Dobrý den,

Mezi obecné podmínky nároku na dávky pomoci ve hmotné nouze – a zde tedy konkrétně příspěvek na živobytí – patří to, že žadatel (popř. společně posuzované osoby) nedosahuje příjmu, který se nazývá „částka na živobytí“.

Částka na živobytí vychází z toho, jaké je životní (resp. existenční) minimum.  Není to ale to samé, jako životní minimum. U dávek hmotné nouze se posuzuje celková majetková a sociální situace. Posuzuje se mimo jiné i to, zda žadatel usiluje o zvýšení svého příjmu. Například už jen to, že budete sice nezaměstnaný, bez nároku na podporu v nezaměstnanosti, ale budete si aktivně snažit najít novou práci (a tím i nový zdroj příjmu) se bude posuzovat jinak, než když budete jen dlouhodobě nezaměstnaný bez snahy o nalezení nového zaměstnání.

Posuzování nároku na dávky pomoci ve hmotné nouzi je poměrně složitá, komplexní záležitost a nedá se jednoduše pospat, kdy nárok vzniká a kdy ne. U příjmů (pokud nějaké máte)se například hodnotí i to, z jakého zdroje příjem pochází. Pokud byste měl nějaký příjem (byť velmi nízký) z výdělečné činnosti (brigáda, zaměstnání ap.), při posuzování nároku na dávku se započítán jen určitá část – 70% do částky na živobytí. Z podpory se započítá 80%, a z jiných příjmů pak 100%. Laicky řečeno, když pracujete, byť s nízkým příjmem, můžete mít přesto nárok na dávky pomoci ve hmotné nouzi, než když nepracujete. Viz například zákon o pomoci ve hmotné nouzi, zákon číslo 111/2006 Sb., paragraf 11:

§ 11

Zvýšení příjmu vlastním přičiněním

(1) Při posuzování nároku na příspěvek na živobytí a na doplatek na bydlení se zjišťuje, s výjimkami uvedenými v odstavcích 4 a 5, zda mají osoba a společně s ní posuzované osoby možnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním.

(2) Zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí zvýšení příjmu

a) řádným uplatněním nároků a pohledávek,

b) prodejem nebo jiným využitím majetku,

c) vlastní prací.

Co se týká vztahu dávek pomoci ve hmotné nouzi, a toho kde máte trvalé bydliště, tak to není až tak rozhodující. Místo trvalého bydliště rozhoduje o tom, kde byste měl o dávku žádat (žádá se zpravidla na Úřadu práce v místě trvalého bydliště).

K vyřízení potřebujete především zajít na příslušný Úřad práce a podat zde žádost viz online formulář: https://formulare.mpsv.cz/oknouze/cs/form/PnZ170701501.jsp. Kromě samotné žádosti se dokládají osobní doklady (všech osob uvedených v žádosti), dále pak doklad o výši měsíčních příjmů, prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech. V některých případech pak i potvrzení o zdravotním stavu, případně potvrzení o nutnosti dietního stravování nebo třeba také, když máte stanovenu vyživovací povinnosti, tak se dokládá prohlášení o stanovené vyživovací povinnosti a jejím plnění.

Nejjednodušší je asi zajít přímo na ÚP, kde vám případně poradí a řeknou, jaké konkrétní dokumenty máte přímo vy dokládat.

Pokud má ale více osob stejné trvalé bydliště, pak to neznamená, že budou automaticky posuzovány s vámi, jako společně posuzované osoby. Je celá řada případů, kdy mají lidé trvalé bydliště například na Městském úřadu, a přesto mají nárok na tyto dávky.

Trvalé bydliště se posuzuje převážně u nároku na sociální dávku příspěvek na bydlení. U ostatních sociálních dávek je rozhodující spíše to, kde skutečně bydlíte (tedy to kde máte faktické bydliště – byt, pronájem, podnájem, ubytovna apod.)

Obecně jsou společně posuzované osoby definovány v paragrafu 8, zákon o pomoci ve hmotné nouzi, zákon číslo 111/2006 Sb.:

(1) Orgán pomoci v hmotné nouzi může z okruhu společně posuzovaných osob vyloučit osobu, u které žadatel o dávku prokáže,

a) že společně s ní neužívá byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení, nebo

b) že ačkoliv společně s ní užívá byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení, nepodílí se s touto osobou na úhradě nákladů společných potřeb, je-li jinou osobou podle zákona o životním a existenčním minimu.

(2) Orgán pomoci v hmotné nouzi určí v případě, že osobu lze posuzovat v rámci dvou či více okruhů společně posuzovaných osob13), do kterého okruhu osoba patří, a to podle skutečného soužití osob.

(3) Pokud užívají byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení se žadatelem o dávku nebo příjemcem dávky další osoby, určí se výše odůvodněných nákladů na bydlení podílem všech osob užívajících tentýž byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení, jako kdyby byly tyto osoby společně posuzované, a to bez ohledu na to, jestli tyto osoby o dávku žádají.

(4) Pokud byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení užívají osoby, které nejsou se žadatelem o dávku, popřípadě s příjemcem dávky, společně posuzovány, a žadatel o dávku, popřípadě příjemce dávky, proto nemůže doložit výši skutečných nákladů na bydlení pro celý byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení, určí se výše odůvodněných nákladů na bydlení postupem uvedeným v odstavci 3 z částky nákladů na bydlení obvyklých v rozhodném období pro obdobný byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení v dané obci.

(5) Jestliže nebude možné určit výši odůvodněných nákladů na bydlení výpočtem podle odstavce 4, protože se obdobný byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení v dané obci nenachází, určí se výše odůvodněných nákladů na bydlení pro byt postupem uvedeným v odstavci 3 podle normativních nákladů na bydlení podle § 26 zákona o státní sociální podpoře, a pro jiný než obytný prostor nebo ubytovací zařízení postupem uvedeným v odstavci 3 podle odůvodněných nákladů na bydlení podle § 34 písm. d).

(6) Jestliže bude skutečná výše nákladů na bydlení nižší než částka určená výpočtem podle odstavce 4 nebo 5, bude za odůvodněné náklady na bydlení určena skutečná výše nákladů na bydlení.

 

Zařazeno v: , , , , , , , , , ,

 

Další dotazy ze sekce Dávky na bydlení:

Nárok na sociální dávky – změna trvalého bydliště na obecní úřad

-

Dobrý den, mám kamarádku, která se ocitla v nepříznivé životní situaci. Má malé miminko, přítel ji opustil a zatím neplatí žádné peníze. Ona má jen 7500 Kč rodičovského příspěvku. Žije u své matky, ale peníze nemají společné a její matka jí nijak finančně nepomáhá. Platí jí nájem a jinak si vše kupuje sama. S matkou […]

Zobrazit odpověď

Těhotenství – nezaměstnanost – samoživitelka – na co mám nárok?

-

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o radu v mé současné situaci. Posledního května 2020 jsem dostala výpověď vzhledem k pandemii. Byly mi vyplaceny tři odstupné platy. V srpnu jsem se registrovala na ÚP. Mám nárok na podporu v nezaměstnanosti na pět měsíců. (prosinec 2020 – duben 2021). V říjnu jsem zjistila, že […]

Zobrazit odpověď

Nárok na příspěvek na bydlení v rodinném domě

-

Dobrý den, žiji v rodinném domku, kde mi nic nepatří, přemýšlím požádat majitele (2 syny) o nájemní smlouvu. Nájem po mně chtít nebudou. První dotaz je tedy, zda postačí napsat do nájemní smlouvy, nájem za symbolickou  1 Kč. Jako formalitu, že nájemní smlouvu k žádosti na příspěvek na bydlení doložím. Druhý dotaz, se týká, že […]

Zobrazit odpověď

Dotaz na řešení odejmutí dávek hmotné nouze

-

Dobrý den, obrátila se na nás nájemnice našeho bytu, která které byly odejmuty dávky hmotné nouze. Důvodem bylo zjištění, že v době kontroly sociální pracovnice se v bytě zdržovala sestra naší nájemnice, která nemá v bytě trvalé bydliště. Sociální pracovnice žádá po naší nájemnici, aby doložila, že její sestra v bytě trvale nebydlí. Nestačí prý […]

Zobrazit odpověď