Dovolená a rizikové těhu

Dobrý den,

ráda bych se zeptala, můj lékař mi doporučuje nástup na PN z důvodu rizikového těhotenství.

Chtěla bych se zeptat, zda je možné po dobu PN jet na víkend případně na týden v ČR na dovolenou.

Pokud ano, jak se to řeší? Pouze oznámení u Dr.? Je počet těchto žádostí nějak omezen? Je možné vyjet také do zahraničí (Polsko)?

Ještě bych se ráda zeptala, pokud kontrola nezastihne pacienta doma, je možné, aby s ním z tohoto důvodu zaměstnavatel ukončil pracovní poměr, pokud jde o těhotnou ženu.

Děkuji a hezký den

Dotaz poslal/a: Markéta P., 09.06.2017 08:52
Bc. Jan Bárta
Bc. Jan Bárta 10.06.2017 12:55 napsal/a:

Dobrý den,

Pracovní neschopnost z důvodu rizikového těhotenství se nijak neliší od pracovní neschopnosti z jakéhokoliv jiného důvodu (nemoc, úraz apod.). Takže je zde povinnost dodržovat režim povolených vycházek a popř. i léčebný režim stanovený lékařem.

Obecně platí, že ošetřující lékař vám může povolit vycházky maximálně v rozsahu 6 hodin v době od 7:00 do 19:00. Mimo dobu vycházek se musíte zdražovat v místě pobytu, které je uvedeno v neschopence.

Viz zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo 187/2006 Sb., paragraf 56:

(6) Vycházky podle odstavce 2 písm. c) může ošetřující lékař povolit pouze v rozsahu, který odpovídá zdravotnímu stavu dočasně práce neschopného pojištěnce a který nenarušuje stanovený individuální léčebný postup. Ošetřující lékař může vycházky povolit podle věty první nejvýše v celkovém rozsahu 6 hodin denně, a to v době od 7 hodin do 19 hodin; přitom vymezí konkrétní časový úsek nebo časové úseky těchto vycházek. Výjimečně může ošetřující lékař v případech, kdy mimořádně náročný léčebný plán, probíhající intenzivní léčba, nepříznivé vedlejší účinky léčby nebo celkově závažný zdravotní stav neumožňují pojištěnci, aby využil pevně stanovenou dobu vycházek, na žádost dočasně práce neschopného pojištěnce a po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění uděleného na základě žádosti ošetřujícího lékaře povolit, aby si tento pojištěnec volil dobu vycházek podle svého aktuálního zdravotního stavu. Povolit vycházky podle věty třetí lze nejvýše na dobu 3 měsíců; takto lze vycházky povolit i opakovaně.

Toto místo pobytu je možné změnit – ke změně místa pobytu stačí předchozí souhlas ošetřujícího lékaře. Pokud by se jednalo o změnu místa pobytu během prvních 14 dní, pak je nutné předem informovat i zaměstnavatele. Při změně místa pobytu během pracovní neschopnosti ale i nadále platí povinnost dodržovat rozsah povolených vycházek – po změně místa by vás případně kontrola hledala na tomto novém místě:

(3) Změnit místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti smí pojištěnec pouze s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře. Byla-li pojištěnci podle věty první povolena změna místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě náleží-li pojištěnci po uplynutí tohoto období v době dočasné pracovní neschopnosti nadále započitatelný příjem [§ 16 písm. b)] také v období, po které mu v době dočasné pracovní neschopnosti náleží tento příjem, je pojištěnec povinen tuto změnu místa pobytu předem písemně nebo jinak prokazatelně oznámit zaměstnavateli. Změnu místa pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce z důvodu pobytu v cizině může ošetřující lékař povolit jen po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění; o souhlas orgánu nemocenského pojištění žádá tento orgán pojištěnec.

Pokud vás nezastihne kontrola, pak je obvykle nutné zajít na OSSZ a pokusit se celou situaci vysvětlit. OSSZ pak má možnost uložit poměrně vysoké sankce. Například to, že vám odejme nemocenské dávky, a to i zpětně od začátku pracovní neschopnosti (vše co bylo dosud vyplaceno je pak považováno za neoprávněný přeplatek). Vyrozumění o výsledku kontroly se pak automaticky předává i zaměstnavateli. Za nedodržení vycházek nebo nedodržování léčebného režimu pak může být udělena pokuta až 20000 Kč.

Co se týká případné výpovědi, tak mám za to, že tu by vám zaměstnavatel mohl dát jen během prvních 14 dní, kdy vám platí náhradu mzdy, a současně může provádět i kontroly. Zde by také záleželo na posouzení závažnosti porušení podmínek. Toto se nedá dost dobře zobecnit.

 

Zařazeno v: , , , , , , , , ,

 

Další dotazy ze sekce Pracovní neschopnost:

Výpočet neschopenky – z čeho se počítá nemocenská

-

Dobrý den, mám dotaz ohledně nemocenské. Od 1. 7. 2020 jsem na nemocenské. Chtěla jsem si vypočítat výši, ale bohužel se v tom nevyznám. Bylo uvedeno průměrný měsíční příjem za 12 měsíců a průměr za poslední kalendářní čtvrtletí. Takže rok zpět za 7/2019 hrubý měsíční příjem činil 44500,- Kč (byly v tom prémie). Od 1. […]

Zobrazit odpověď

DPN a výše podpory v nezaměstnanosti po skončení zaměstnání

-

Dobrý den, k 30. 6. mi skočil pracovní poměr pro nadbytečnost. Odpracováno mám několik let. 2. 7. jsem se registrovala na úřadu práce. Od 7.7. Jsem na neschopence, prvních 14 dni zdarma, dávky od státu až od 15. dne nemoci. Bude mít tato skutečnost vliv na výši podpory v nezaměstnanosti? Provádí úřad kontrolu doma i […]

Zobrazit odpověď

Výpočet nemocenské během zkušební doby

-

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, 4. května 2020 jsem nastoupil do nového zaměstnání. A bohužel 27. Května 2020, jsem musel nastoupit na neschopenku. Z čeho se mi budou počítat peníze? Děkuji

Zobrazit odpověď

Karanténa bez neschopenky

-

Dobrý den chtěla bych se zeptat, jak mám postupovat v situaci, která se mi stala. Jedná se o to, že dne 8. 4. 2020 mě byla nařízena karanténa z důvodu covid 19. Ukončena byla k 4. 5. 2020. Jelikož moje zaměstnání, bylo uzavřeno zaměstnavatelem tak jsem neschopenku od pana doktora nedostala. Tudíž mi byla vyplacena výplata […]

Zobrazit odpověď