Garáž s věcným břemenem a sociální dávky

Dobrý den,

Na váš dotaz se nedá asi zcela jednoduše odpovědět, ale pokusím se o to. Pokud byste ukončil zaměstnání, a byl tedy nezaměstnaný a vedený v evidenci Úřadu práce, pak byste měl mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pokud jsou splněny základní podmínky, jako je například minimální „odpracovaná“ doba (doba účasti na důchodovém pojištění), v rozsahu nejméně 12 měsíců v posledních dvou letech, pak dostáváte podporu.

Výše podpory se odvíjí od průměrné mzdy a zpravidla je její výše první dva měsíce 65% z průměrné mzdy, další dva měsíce 50% a zbytek doby pak 50%. Doba, po kterou je podpora vyplácena, je pak závislá na vašem věku, a to buď 5 nebo 8 nebo 11 měsíců.

Pokud byste pak žádal o nějaké sociální dávky, pak by záleželo mimo jiné na tom, o jakou konkrétní sociální dávku by se jednalo. Pokud by to byl například příspěvek na bydlení, tak u něj se posuzuje váš příjem a náklady na bydlení za rozhodné období (kalendářní čtvrtletí). Pokud byste měl díky podpoře v nezaměstnanosti nízký příjem a vysoké nálady na bydlení, pak vám může vznikat nárok na dávku.

Vaše celková majetková situace se zde ale nijak neposuzuje. Hodnotí se pouze výše příjmu, to jestli máte nějaké úspory, jestli vlastníte nějaký majetek, se nijak nedokládá ani se to nijak neposuzuje. Podobně je tomu tak i u dalších sociálních dávek.

Určitou výjimkou z výše uvedeného jsou dávky pomoci ve hmotné nouzi. Za osobu ve hmotné nouzi jste považován, pokud vaše příjmy (resp. pokud příjmy všech společně posuzovaných osob – zpravidla se jedná o všechny osoby žijící ve společné domácnosti), jsou velmi nízké nebo dokonce vůbec žádné.

V takovém případě pak může vznikat nárok na některou z dávek pomoci ve hmotné nouzi, jako je třeba příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení.

U dávek pomoci ve hmotné nouzi se pak neposuzuje pouze samotný příjem, ale celková majetková a sociální situace. Pokud by někdo neměl vůbec žádné příjmy, ale současně měl úspory na účtu v bance, taky se nedá posuzovat jako osoba ve hmotné nouzi.

Mimo jiné se pak posuzuje i to, zda žadatel aktivně usiluje o zvýšení svého příjmu. Třeba tím, že se snaží najít si novou práci apod. Ve vztahu k dávkám pomoci ve hmotné nouzi se pak jedná o to, že žadatel, který se aktivně snaží o zvýšení svého příjmu má nárok na vyšší dávky, než ten kdo se se nesnaží.

Jednou z možností, které popisuje zákon je „zvýšení příjmu prodejem majetku“ – viz zákon o pomoci ve hmotné nouzi, zákon číslo 111/2006 Sb.:

§ 14

Zvýšení příjmu prodejem nebo jiným využitím majetku

(1) Zvýšením příjmu prodejem nebo jiným využitím majetku se rozumí prodej nebo jiné využití majetku, který nepatří mezi věci, jejichž prodej nebo jejich jiné využití se podle tohoto zákona nevyžaduje, nebo které podle zvláštních právních předpisů nepodléhají výkonu rozhodnutí22).

(2) Prodej nebo jiné využití majetku příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi nevyžaduje v případech, kdy je zřejmé, že jeho prodej nebo jeho jiné využití by nebyly úměrné zisku z něj plynoucímu nebo pokud to nelze po osobě spravedlivě žádat.

V praxi to ale určitě není tak, že by po vás úředníci hned chtěli, abyste začal prodávat svůj majetek. To je až jedna z posledních možností. Musela by tedy u vás nastat nějaká extrémní situace, kdy byste byl již opravdu dlouhodobě nezaměstnaný, neměl byste vůbec žádné příjmy, dlouhodoběji byste pobíral dávky pomoci ve hmotné nouzi, aby se přikročilo k požadavku na prodej majetku. A i tak vás k tomu nemůže nikdo „nutit“.

To znamená ano, čistě teoreticky, v určitých velmi specifických případech vám může být doporučeno, abyste danou garáž prodal (byť mám za to, že takový případ by u vás spíše nenastal). A pokud byste tak neučil, tak by vám mohla být dávka částečně snížena z důvodu, že aktivně neusilujete o zvýšení svého příjmu. Vždy byste ale dostával alespoň něco, minimálně je to existenční minimum.