Neschopenka v důchodu – nárok na nemocenskou po skončení zaměstnání

Jsem v důchodu a pracuji dál, smlouva na dobu neurčitou. Onemocněl jsem a jsem v pracovní neschopnosti.

Pokud bych teď ukončil pracovní poměr třeba dohodou, budu dál dostávat nemocenskou až do ukončení pracovní neschopnosti?

Dotaz poslal/a: Leoš S., 10.08.2023 16:47
Ing. Petra Měkotová
Ing. Petra Měkotová 11.08.2023 18:42 napsal/a:

Dobrý den,

Pro starobní důchodce, kteří během důchodu dále pracují v zaměstnání, platí mírně odlišné podmínky pro nárok na nemocenskou (důchodci, kteří nepracují, na nemocenskou nemají nárok vůbec).

Pracující důchodce (i když už má nárok na starobní důchod), má během zaměstnání nárok na neschopenku a nemocenskou. Ale jen omezeně.

Pro prvních 14 dní neschopenky, platí běžné podmínky. Zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy za nemoc. Ta je 60% z průměrného výdělku, proplácí se neodpracované hodiny. Náhradu mzdy je nárok jen během pracovního poměru. Zde se podmínky nijak neliší od ostatních zaměstnanců

Od 15 dne, mají i pracující důchodci nárok na nemocenské dávky. Ty vyplácí stát (ČSSZ). Nemocenské dávky se vypočítají z vyměřovacího základu (z hrubé mzdy) a postupně se zvyšují (od 15 dne je to 60%, od 31 dne je to 66%, od 61 dne je to 72%).

Pracující důchodci, ale mohou mít nárok na nemocenskou jen 70 dní. Do těchto 70 dní se navíc počítají i všechny předchozí neschopenky během roku. Na dalších 70 dní placené neschopenky, je nárok až v dalším kalendářním roce.

Co je ale nejdůležitější je to, že pracující důchodce má nárok na nemocenské dávky, pouze v době trvání pracovního poměru.

Ve chvíli, kdy skončí pracovní poměr, tak tím automaticky končí i nárok na nemocenské dávky.

Viz zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo 187/2006 Sb., paragraf 28, odstavec 1:

(1) Nemocenské se poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž skončila doba zaměstnání, jde-li o zaměstnance, popřípadě skončilo pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo o zahraničního zaměstnance; v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 se nemocenské poživatelům těchto důchodů vyplácí od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 22. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 63 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž skončila doba zaměstnání, jde-li o zaměstnance, popřípadě skončilo pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo o zahraničního zaměstnance. Při více dočasných pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí v tomto roce nejvýše po dobu uvedenou ve větě první. Byla-li podpůrčí doba podle věty první a druhé vyčerpána v jednom kalendářním roce, nevzniká nárok na výplatu nemocenského od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokračuje-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa v tomto následujícím kalendářním roce. Nemocenské podle věty první a druhé však nelze vyplácet déle, než by se vyplácelo podle § 26. Poživatelem starobního důchodu se pro účely věty první a druhé rozumí fyzická osoba, která v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény má nárok na výplatu starobního důchodu alespoň po dobu jednoho dne trvání pojištěné činnosti, a to ode dne, kdy nárok na výplatu tohoto důchodu vznikl.

Pokud jste v roce 2023, zatím nebyl v pracovní neschopnosti, pak byste měl pracovní poměr ukončit až k datu, které bude 85 dní od začátku neschopenky (prvních 14 dní platí zaměstnavatel, dalších 70 dní platí ČSSZ). Od 85 dne, již nebudete mít dále nárok na nemocenské dávky.

Pokud jste již během roku 2023 byl v pracovní neschopnosti, pak záleží na tom, kolik dní nemocenské, bylo čerpáno u předchozí neschopenky. To by vám případně měli sdělit na ČSSZ (resp. na místní OSSZ).

Pokud pracovní poměr ukončíte dříve – při ukončení pracovního poměru dohodou, to může být „ihned“. Pak by vám stejně tak „ihned“ skončil i nárok na nemocenské dávky.

Nebo pracovní poměr nemusíte ukončovat vůbec. Během neschopenky vám zaměstnavatel nemůže dát výpověď. Z ukončení pracovního poměru během neschopenky, vám neplyne ani žádná výhoda.

 

Zařazeno v: , , , , , , , , , , ,

 

Další dotazy ze sekce Nemocenská:

Neschopenka ve zkušební době a ukončení pracovního poměru

-

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak je to s neschopenkou ve zkušební době? Nastoupila jsem do práce na začátku ledna 2024. Zkušební doba je na 3 měsíce V polovině února jsem onemocněla a mám zatím pořád neschopenku. V pátek mi volali z práce, že se mnou ukončí pracovní poměr. Jak to bude teď, když jsem na neschopence? Kdo […]

Zobrazit odpověď

Výpověď a neschopenka – ochranná doba, kdo platí nemocenskou?

-

Dobrý den, chci se zeptat, na ochrannou lhůtu po ukončení pracovního poměru. Dostala jsem výpověď, teď uběhly dva měsíce a měla jsem nastoupit na nové místo, ale tam mě teď nevezmou, protože jsem nemocná (chřipka). Když nastoupím na nemocenskou, kdo mě ji hradí? Děkuji

Zobrazit odpověď

Nárok na nemocenské dávky – výpověď ve zkušební době v 1. den nemoci?

-

Pracovala jsem jako zaměstnanec a dostanu ukončení pracovního poměru po odpracování cca 1,5 měsíců, tedy ve zkušební době ve chvíli, kdy donesu potvrzení o pracovní neschopnosti. Je v tomto případě nárok na nemocenské dávky? Děkuji za odpověď

Zobrazit odpověď

Sociální pojištění po uplynutí podpůrčí doby nemocenské

-

Dobrý den, jsem již přes rok v pracovní neschopnosti. Po uplynutí podpůrčí doby mi ČSSZ mou žádost o její prodloužení zamítla. Přestala mi vyplácet nemocenskou. Jsem však stále v pracovní neschopnosti. Hradí za mě ČSSZ alespoň sociální pojištění? Děkuji za odpověď.

Zobrazit odpověď