Neschopenka v důchodu – nárok na nemocenskou po skončení zaměstnání

Dobrý den,

Pro starobní důchodce, kteří během důchodu dále pracují v zaměstnání, platí mírně odlišné podmínky pro nárok na nemocenskou (důchodci, kteří nepracují, na nemocenskou nemají nárok vůbec).

Pracující důchodce (i když už má nárok na starobní důchod), má během zaměstnání nárok na neschopenku a nemocenskou. Ale jen omezeně.

Pro prvních 14 dní neschopenky, platí běžné podmínky. Zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy za nemoc. Ta je 60% z průměrného výdělku, proplácí se neodpracované hodiny. Náhradu mzdy je nárok jen během pracovního poměru. Zde se podmínky nijak neliší od ostatních zaměstnanců

Od 15 dne, mají i pracující důchodci nárok na nemocenské dávky. Ty vyplácí stát (ČSSZ). Nemocenské dávky se vypočítají z vyměřovacího základu (z hrubé mzdy) a postupně se zvyšují (od 15 dne je to 60%, od 31 dne je to 66%, od 61 dne je to 72%).

Pracující důchodci, ale mohou mít nárok na nemocenskou jen 70 dní. Do těchto 70 dní se navíc počítají i všechny předchozí neschopenky během roku. Na dalších 70 dní placené neschopenky, je nárok až v dalším kalendářním roce.

Co je ale nejdůležitější je to, že pracující důchodce má nárok na nemocenské dávky, pouze v době trvání pracovního poměru.

Ve chvíli, kdy skončí pracovní poměr, tak tím automaticky končí i nárok na nemocenské dávky.

Viz zákon o nemocenském pojištění, zákon číslo 187/2006 Sb., paragraf 28, odstavec 1:

(1) Nemocenské se poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž skončila doba zaměstnání, jde-li o zaměstnance, popřípadě skončilo pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo o zahraničního zaměstnance; v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 se nemocenské poživatelům těchto důchodů vyplácí od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 22. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 63 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž skončila doba zaměstnání, jde-li o zaměstnance, popřípadě skončilo pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo o zahraničního zaměstnance. Při více dočasných pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí v tomto roce nejvýše po dobu uvedenou ve větě první. Byla-li podpůrčí doba podle věty první a druhé vyčerpána v jednom kalendářním roce, nevzniká nárok na výplatu nemocenského od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokračuje-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa v tomto následujícím kalendářním roce. Nemocenské podle věty první a druhé však nelze vyplácet déle, než by se vyplácelo podle § 26. Poživatelem starobního důchodu se pro účely věty první a druhé rozumí fyzická osoba, která v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény má nárok na výplatu starobního důchodu alespoň po dobu jednoho dne trvání pojištěné činnosti, a to ode dne, kdy nárok na výplatu tohoto důchodu vznikl.

Pokud jste v roce 2023, zatím nebyl v pracovní neschopnosti, pak byste měl pracovní poměr ukončit až k datu, které bude 85 dní od začátku neschopenky (prvních 14 dní platí zaměstnavatel, dalších 70 dní platí ČSSZ). Od 85 dne, již nebudete mít dále nárok na nemocenské dávky.

Pokud jste již během roku 2023 byl v pracovní neschopnosti, pak záleží na tom, kolik dní nemocenské, bylo čerpáno u předchozí neschopenky. To by vám případně měli sdělit na ČSSZ (resp. na místní OSSZ).

Pokud pracovní poměr ukončíte dříve – při ukončení pracovního poměru dohodou, to může být „ihned“. Pak by vám stejně tak „ihned“ skončil i nárok na nemocenské dávky.

Nebo pracovní poměr nemusíte ukončovat vůbec. Během neschopenky vám zaměstnavatel nemůže dát výpověď. Z ukončení pracovního poměru během neschopenky, vám neplyne ani žádná výhoda.