Nárok na placenou neschopenku na ÚP po vypršení podpůrčí doby

Dobrý den,

Jste-li nyní vedená v evidenci na Úřadu práce, jako uchazeč o zaměstnání, tak nemůžete mít nárok na placenou neschopenku. To ale nijak nesouvisí s tím, že jste u předchozí pracovní neschopnosti vyčerpala maximální podpůrčí dobu nemocenské.

Nezaměstnaným na Úřadu práce nevzniká nárok na placenou neschopenku (nemocenské dávky), protože nejsou účastni na nemocenském pojištění. Za nezaměstnané, platí stát pouze zdravotní pojištění (což je ale něco jiného).

Na placenou neschopenku po skončení zaměstnání (když jste na Úřadu práce), může být nárok pouze v jednom případě. A to, když je neschopenka zahájena do 7 kalendářních dní, od ukončení pracovního poměru. Pokud neschopenka začne až delší dobu po skončení zaměstnání, tak už nevzniká nárok na nemocenské dávky.

Na placenou neschopenku, můžete mít opět nárok, až po nástupu do nějakého nového zaměstnání. U zaměstnanců vzniká účast na nemocenském pojištění, ihned po nástupu do nové práce (resp. po zahájení výkonu práce).

V novém zaměstnání, je tedy teoreticky možné mít placenou neschopenku hned od prvního dne, i když jste ve zkušební době.

U vás to s nárokem na nemocenskou v novém zaměstnání, ale může být trochu komplikovanější, protože došlo k vyčerpání maximální podpůrčí doby.

Pokud byste byla zaměstnaná a onemocněla, pak bude záležet i na tom, kdy to bude (a jak dlouho budete pracovat v novém zaměstnání).

Pro nárok na nemocenskou, se posuzuje předchozích 380 dní, před začátkem neschopenky. A z maximální podpůrčí doby nemocenské (380 dní), se odečítají všechny předchozí neschopenky, které spadají do tohoto období. Odečítá se i doba v pracovní neschopnosti, kdy nebyl nárok na nemocenské dávky.

Pro nárok na další „plnou“ podpůrčí dobu (aby byl opět nárok na nemocenskou po dobu 380 dní), je nutné v zaměstnání odpracovat alespoň 190 kalendářních dní.

Viz zákon o nemocenském pojištění (zákon číslo 187/2006 Sb.), paragraf 26, odstavec 2:

(2) Vznikl-li nárok na nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, započítávají se do podpůrčí doby uvedené v odstavci 1 doby předchozích dočasných pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti; tento zápočet se provede i v případě, že předchozí dočasná pracovní neschopnost byla uznána pro jinou pojištěnou činnost. Předchozí období dočasné pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby, i když při nich nemocenské nenáleželo. Věta první a druhá se nepoužije v případě, kdy pojištěná činnost trvala aspoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti.