Nemocenská po RD a přivýdělku během rodičovské

Dobrý den, měla bych dotaz.

Nyní jsem na rodičovské dovolené, kterou jsem si nastavila do dvou let věku dítěte. Poté ihned plánujeme druhé dítě, ale jakmile budu těhotná, nastoupím na neschopenku, protože mám zaměstnání, které by mi neumožňovalo pracovat.

Jde mi o to, že se mi nyní ještě naskytla možnost jít pracovat pro jiného zaměstnavatele, jen na pár hodin týdně. Z čeho by se mi ale poté vypočítávala neschopenka? I z tohoto přivýdělku?

Nebo je daná nějaká hranice, kterou si mohu vydělat, aniž by byla v budoucnu brána v potaz?

Děkuji

Dotaz poslal/a: Danica H., 30.10.2016 14:08
Bc. Jan Bárta
Bc. Jan Bárta 09.11.2016 01:48 napsal/a:

Dobrý den,

Postup výpočtu výše nemocenských dávek je následující. V době, kdy vznikne nárok na nemocenské dávky, se počítá tzv. „denní vyměřovací základ“. Z něj se pak počítá konkrétní výše nemocenských dávek (nebo i jiných dávek, které jsou vypláceny na základě nemocenského pojištění).

Denní vyměřovací základ se pak zpravidla počítá z období posledních 12 měsíců – viz zákon o nemocenském pojištění, paragraf 18:

(1) Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, pokud se dále nestanoví jinak; jsou-li v rozhodném období vyloučené dny (odstavec 7), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Denní vyměřovací základ se zaokrouhluje s přesností na 2 platná desetinná místa. 

(2) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž tato osoba zaplatila pojistné na pojištění. Do úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění podle věty první se zahrnují i ty vyměřovací základy, z nichž nebylo odvedeno pojistné z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu; do úhrnu měsíčních vyměřovacích základů podle věty druhé se zahrnují jen ty měsíční vyměřovací základy, z nichž bylo odvedeno pojistné v souladu se zvláštním právním předpisem.               

(3) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.

(4) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla

(5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního měsíce a pokud zaměstnání netrvalo do konce tohoto kalendářního měsíce, do dne, kterým doba zaměstnání skončila.     

(6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.

Ve vašem případě pak bude záležet na tom, zda práce, kterou budete vykonávat během rodičovské dovolené, zakládá účast na nemocenském pojištění.

Pokud by se jednalo o práci na „klasický“ hlavní pracovní poměr (byť se zkráceným úvazkem), pak za vás zaměstnavatel odvádí nemocenské pojištění a nemocenská by se počítala z tohoto příjmu.

Pokud by se jednalo o práci na DPP (dohoda o provedení práce), pak účast na nemocenském pojištění vzniká pouze v měsících, kdy váš příjem překročí částku 10 000 Kč měsíčně.

Pokud by se jednalo o práci na DPČ (dohoda o pracovní činnosti), pak účast na nemocenském pojištění vzniká v případě, že je rozhodný (sjednaný) příjem vyšší než částka 2500 Kč měsíčně.

 

Zařazeno v: , , , , , , , , ,

 

Další dotazy ze sekce Nemocenská:

Nemocenská na Úřadu práce, sociální dávky, ukončení evidence

-

Dobrý den, měla bych dotaz, ocitla jsem se v dost složité životní situaci. Skončila jsem v zaměstnání ve zkušební době dohodou na vlastní žádost. Ihned jsem se neevidovala na ÚP v domnění, že ten samý měsíc nastoupím do dalšího zaměstnání. Což se mi nezadařilo registrace na ÚP ale proběhla ještě tentýž měsíc ke konci. Ke […]

Zobrazit odpověď

Jaká je minimální odpracovaná doba pro nárok na nemocenské dávky?

-

Dobrý den, v květnu loňského roku mi byla ukončena po 380 dnech pracovní neschopnost. Vzhledem k tomu, že můj zdravotní stav se však nezlepšil, tak jsem následně po ukončení pracovní neschopnosti ukončila také pracovní poměr u zaměstnavatele, kde jsem pracovala téměř 29 let. Od té doby až doposud jsem v evidenci na Úřadu práce a […]

Zobrazit odpověď

Kdo platí nemocenskou po skončení pracovního poměru?

-

Dobrý den, je mi 60 let a od zaměstnavatele jsem dostala výpověď z organizačních důvodů (firma ukončuje provoz). Ukončení pracovního poměru mám 28. 2. 2022. Dne 7. 3. 2022, mám nástup do nemocnice na dlouhodobě plánovanou operaci. Kdo mi bude vyplácet nemocenskou a na koho si mám nechat vystavit neschopenku? Anebo, by pro mě bylo […]

Zobrazit odpověď

Výpočet nemocenské ve zkušební době – kolik dostanu za jeden měsíc?

-

Dobrý den, v srpnu 2021 jsem po 4 letech na dohodu ukončila zaměstnání (můj hrubý příjem byl 32 000 Kč). Pak jsem byla od 1.9 – 12.10 registrovaná na UP, 13.10 jsem nastoupila do nového zaměstnání. Zaměstnavatel se však po 6 dnech rozhodl, že novou pozici otevírat nebude a ukončil můj poměr ve zkušební době. Zde […]

Zobrazit odpověď