Budu mít nárok na PPM po skončení VŠ?

Dobrý den,

V době studia vysoké školy za Vás stát neplatí nemocenské pojištění. Proto z titulu ukončení studia VŠ ani neplyne ochranná lhůta. Oněch 180 dní ochranné lhůty se vztahuje jen k zaměstnání (resp. k vykování nějaké činnosti, na základě které vzniká nemocenské pojištění).

Na druhou stranu ano, doba studia může být „započítána“ do oné lhůty 270 kalendářních dní – viz zákon o nemocenském pojištění (tedy zákon číslo 187/2006 Sb.):

(4) Do doby účasti na pojištění pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle odstavců 2 a 3 se započítává též

a) doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění22), jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno,

Takže tedy, abyste měla nárok na PPM, měla byste po dokončení studia alespoň nějakou dobu pracovat. Tím pádem byste pak byla účastníkem nemocenského pojištění a mohla by se vám započíst i poměrná část doby studia.

K druhé části dotazu. Pokusím se vysvětlit podrobněji.

• Mateřská dovolená = zaměstnavatel vám v souvislosti s porodem musí dle zákona (zákoník práce) poskytnou dovolenou po příslušnou dobu.
• Peněžitá pomoc v mateřství – tedy zde řešená PPM, je dávka vyplácená na základě nemocenského pojištění.
• Rodičovská dovolená = opět se jedná o pracovní volno, které poskytuje zaměstnavatel na základě péče o dítě až do věku jeho 3 roků
• Rodičovský příspěvek = sociální dávka placená na z titulu péče o nejmladší dítě v rodině

Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek, stejně jako mateřská dovolená a peněžitá pomoc v mateřství, jsou „různé“ věci. Je možné čerpat rodičovský příspěvek a při tom nebýt na rodičovské dovolené (při čerpání RP můžete „normálně“ chodit do zaměstnání). Stejně tak je možné čerpat PPM a při tom dále pracovat (byť pro jiného zaměstnavatele, nebo na základě jiné pracovní smlouvy). A další kombinace výše zmíněných „stavů“.

To co odkazujete vy:

Pokud u ženy dítěte, která podává žádost o rodičovský příspěvek, není možné stanovit vyměřovací základ (ten se odvíjí právě od příjmu ze zaměstnání, nebo u OSVČ z toho jak vysoké platí nemocenské pojištění). Tedy, pokud byste dítě porodila ještě během studia, nebo byste po ukončení školy byla třeba nezaměstná, tak vy sama byste volbu výše RP provést nemohla (nebylo by možné stanovit vyměřovací základ. Volba výše RP by se ale mohla provést na základě toho, že příjem doloží otec dítěte – pokud by byl zaměstnaný (nebo OSVČ s dostatečně vysokými odvody na NP). Viz příslušný zákon:

(2) Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku podle odstavců 3 a 4 je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění.

(3) Rodič může volit výši rodičovského příspěvku, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7600 Kč až do částky 11500 Kč měsíčně, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu. V případě, že u každého z rodičů lze stanovit ke dni narození dítěte uvedený vyměřovací základ podle věty první, vychází se při stanovení výše rodičovského příspěvku z toho vyměřovacího základu, který je vyšší.

(4) Rodič může volit výši rodičovského příspěvku až do částky 7600 Kč měsíčně, jestliže

a) lze alespoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce nepřevyšující 7600 Kč,

b) ke dni narození nejmladšího dítěte, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, nelze stanovit denní vyměřovací základ jen proto, že v průběhu pobírání rodičovského příspěvku poskytovaného z důvodu péče o dříve narozené dítě v rodině uplynula podpůrčí doba pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství a nárok na rodičovský příspěvek na nejmladší dítě v rodině vzniká bezprostředně po nároku na rodičovský příspěvek náležející na starší dítě;

odstavec 3 věta druhá platí i zde.

(5) Nelze-li stanovit žádnému z rodičů v rodině k datu narození nejmladšího dítěte v rodině denní vyměřovací základ podle odstavců 3 a 4, náleží rodičovský příspěvek ve výši 7600 Kč měsíčně do konce devátého měsíce věku nejmladšího dítěte a od desátého měsíce věku ve výši 3800 Kč měsíčně do 4 let věku dítěte.

odstavec 3 věta druhá platí i zde.

V případě rodičovského příspěvku by tedy otec dítěte neměl „mateřskou dovolenou“ a ani by nemusel být na „rodičovské“ dovolené. Prostě se jen v žádosti o RP uvádějí příjmy obou rodičů.

Pokud byste před porodem byla zaměstnaná, pak byste si mohla s největší pravděpodobností zvolit variantu RP už jen na základě Vašeho příjmu. Pokud byste zaměstnaná nebyla, pak by mohlo být možné zvolit variantu RP na základě příjmu otce. To by ale současně nic neměnilo na tom, že byste pak byla doma s dítětem vy, a otec dítěte dál pracoval.